Na domácí půdě/V dubnové pršce

Údaje o textu
Titulek: V dubnové pršce
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ Jaroslav. Na domácí půdě
Online na Internet Archive
Vydáno: Praha: Eduard Valečka, 1888. s. 19 – 20.
Licence: PD old 70

Jaro se dotknulo země jen lehce,
     zima se loučiti nechce;
udělá kroků pár, vždycky se vrací,
tak že juž myslím si, ti drobní ptáci
litují, že se oklamat dali
     přiletše z dáli.

Třeba tu věru prudšího plání,
     polibků víc a objímání,
třeba tu ohně víc v zemské ty žíly,
které tak dráhný čas led a sníh kryly,
v rudých by květech zářících vzplály
     jak hvězdy z dáli.

Ať se to chumelí, ať se to cuchá,
prškou tou vyznívá přec jara tucha,
fialka mokrá tím silněji voní,
jehnědy zlacené s vrbin se kloní;
zdali květ nebo sníh haluze halí,
     nepoznáš z dáli.

Dívko! jíž srdcem vlá tušení jitra,
láska-li dotknula tvého se nitra,
více jen ohně, více jen plání,
nechť k bouřným ňadrům se hlavinka sklání,
co je pár slziček, nechť třeba pálí,
     štěstí jde z dáli!