Naše písně/Sládečkovy koně

Naše písně Antonín Vorel
Na mšu svató zvónijó	Sládečkovy koně	V zeleném hájku u studánky

Údaje o textu
Titulek:	Sládečkovy koně
Autor:	trad. (text, melodie) Antonín Vorel (hudební úprava)
Zdroj:	VOREL, Antonín. Naše písně. Brno : Besední dům, 1912. Číslo 210, s. 222.
Licence:	PD traditional PD old 70
Související:	Národní písně moravské, v nově nasbírané/20

$<< \relative a' { \key f \major \time 3/2 \tempo 2 = 46 \autoBeamOff R1.*4 a4 bes c d c4. bes8 \acciaccatura{g8} a4 bes c d c4. a8 bes4 bes8 bes a4 c a4. g8 f4 g g a f4. f8 R1.*2 bes4 bes8 bes a4 c a4. g8 f4 g g a f4. f8 \bar "|." } \addlyrics { Slá -- de -- čko -- vy ko -- ně, to jsou, Bo -- že, ko -- ně, ej, za -- bi -- ly Ku -- če -- ru, jak vo -- zi -- ly hno -- je. Ej, za -- bi -- ly Ku -- če -- ru, jak vo -- zi -- ly hno -- je. } \relative e' { \key f \major \time 3/2 R1.*10 << {\voiceOne e8[(^\p f]) g e f4 a f4. c8 c4 c c c c4. c8} \new Voice \relative c' {\voiceTwo c8[( d]) e c c4 c c4. g8 a4 bes bes c a4. a8} >> } \relative a' { \key f \major \time 3/2 <a f>4( <bes g> <c a> <f a,>)^\< <e g,>4.( <g bes,>8)^\! <f a,>4( <e g,> <f a,> <d bes>) <c a>4.(^> <a f>8) <c e, g,>4( <bes d>) <<{\voiceOne a c} \new Voice \relative c' {\voiceTwo c2}>> \oneVoice <a c,>4.( <g bes,>8) <f a,>4( <g c,>^\> <a f> <g c,>^\! <f a,>2) <a c,>4( <g bes,> <f a,>) << {\voiceOne a( a4. bes8) c4( bes a) <f'~ a,>( <f a,>4. <a, f>8)} \new Voice \relative c' {\voiceTwo c4~ c2 c2.} >> \oneVoice <c e,>4( <e, g,>8)_. r <<{\voiceOne f4 g16 f e f a4.( bes8)} \new Voice \relative a {\voiceTwo a2( c)}>> \oneVoice <c( c,~>4_>^\> <bes) c,>8_. r <bes( c,~>4_> <a) c,>8_. r <a c,>2 <c e, g,>8(^\< <d f,>) <e g,> <f a>^\! <g bes,>4( <bes d,>2)_> <e, g,>4( <g g,>) <f a,>2^\> <d bes>4 <c a>2 <c e,>4(^\! <e, g,>8)_. r <<{\voiceOne f4 f16 g f e f4 g4} \new Voice \relative a {\voiceTwo a2.( c4)}>> \oneVoice <a f>4(_> <g c,>8)_. r <g c,>4(_> <f a,>8)_. r <f a,>2 } >>$

1. Sládečkovy koně,
to jsou, Bože, koně,
ej, zabily Kučeru,
jak vozily hnoje.

2. Ten Martin Jurásů
ten je všecko vinen,
ej, když zastavil koně,
před obecním domem.

3. Koníčky zastavil,
šel si na vínečko,
ej, mé milé siroty,
ten je vinen všecko.

4. Koně se schytily
dolů městem jely
ej, na prostřed městečka
Kučeru zabily.

5. Otvírej, Kačenko,
otvírej tu lésu,^[1]
ej, už tvého Martinka
zabitého nesú.

6. Jak ji otvírala,
žalostně plakala,
ej, však jsem se, Martinku,
toho nenadála.

7. Kučerovy děti
dvěma řady stály
ej, a tak naříkaly,
jak by hudci hráli.

8. A jeho ženička
na saměm krajíčku,
ej, utírá si očka
bílou zástěrečkou.^[2]

↑ Lésa = branka z proutí.
↑ V této písni opěvá se skutečná událost, jak se stala roku 1846 v obci Velké. Sládeček byl mlynář, Martin Jurás jeho čeledín, Martin Kučera,rolník.

Píseň vypisuje nešťastnou událost, již zavinila lehkomyslnost a nespolehlivost čeledínova. Velikost neštěstí vyznačena jest stručnými, ale mohutnými rysy. Po nešťastném zůstala celá řada sirotků, jejichž srdcervoucí nářek dojímá všechno okolí tak tklivě, jako těžká smutná hudba. A ta, jejíž bolest jest největší, pláče po straně tiše nad manželem i nad dětmi. Nápěv dojímá svou prostotou a hlubokým klidným smutkem. Pohybuje se v této řadě tonů:

$\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver"} \relative a' { \time 5/2 \key f \major a4 bes c d c bes a g f2 }$

Má pouze dva půloddíly po dvou taktech:

$\relative a' { \key f \major \time 3/2 \mark "I." a2 c bes a c a \bar "||" \mark "II." bes2 a g f a f }$

Další rozvoj jest zcela jednoduchý, rovněž tak všecka ostatní členitost.

Před nedávnem byla složena podobná ballada, když v obci přihodilo se nenadálé neštěstí, byl kdosi zavražděn. Píseň všeobecně se zpívala, ale ihned utichla, jakmile některé súčastněné osoby do obce se navrátily. I nyní ještě u nás písně se skládají.

[1] Lésa = branka z proutí.

[2] V této písni opěvá se skutečná událost, jak se stala roku 1846 v obci Velké. Sládeček byl mlynář, Martin Jurás jeho čeledín, Martin Kučera,rolník.

[1]

[2]