Národu národní kulturu/Renáta Tyršová

Údaje o textu
Titulek: Národu národní kulturu
Autor: Renata Tyršová
Zdroj: Národní listy, roč. 76. č. 353. str. 2
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 25. 12. 1936
Licence: PD old 70
Odpověď vybrané osobnosti na anketní otázku od redakce Národních listů.

My staří s bolestí sledujeme scestí, na kterém se octlo v posledních letech naše slovesné umění. Pamatujeme ještě příliš živě vztahy našeho umění k životu národa, jsme si toho vědomi, jakou měrou přispěla literatura k národní výchově našeho lidu, oceňujeme ještě plně vztahy mezi životními snahami národa a literární tvorbou. Jsme si toho příliš živě vědomi, jakou měrou slovo básníkovo přispívalo k výchově národa a do jaké míry to je zásluhou našich spisovatelů, že tato výchova zocelila i nejširší vrstvy národa v odboji proti Vídni, jehož výsledky umožnily náš samostatný stát. Cítí tak s námi velká většina národa, ale mnozí kulturní činitelé jsou nepochopitelnou měrou jati strachem, že by se zdáli zpátečnickými a dokonce — o hrůza — „fašistickými“, kdyby projevili odpor ke směrům, kterými se dává dnes velká část české literatury. Dává se jimi ke své škodě, neboť jí chybí mocná resonance vlastní naší starší literatuře, kotvící v srdci národních tužeb a národního cítění. Tento rozchod většiny našeho národního spisovatelstva s tradičními ideály, jichž jsme se dopínali, opřeni o výchovu, kterou dali národu jeho spisovatelé, ohrožuje zejména duševní zdraví naší mládeže. Nechceme-li, aby nám z ní vyrostli snobové, jimž každé vzplanuti národního citu platí za zpozdilost, každý ušlechtilý národní vznět za směšnost, za překonané stanovisko hodné posměchu, měli by se všichni vážní činitelé, o zdraví mysli národa pečující, semknout k obraně a použíti všech vhodných prostředků, aby široké vrstvy národa, zejména mládež, znova co nejúžeji sblížili s tvorbou velkých representantů naší literatury, kteří představují dobu nejkrásnějšího vzmachu vroucího národního cítění.