Národu národní kulturu/Dr. Stanislav Nikolau
| Národu národní kulturu | ||
| Univ. prof. dr. František Mareš | Dr. Stanislav Nikolau | JUDr. Jindřich Mayer |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Národu národní kulturu |
| Autor: | Stanislav Nikolau |
| Zdroj: | Národní listy, roč. 76. č. 353. str. 18 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 25. 12. 1936 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Odpověď vybrané osobnosti na anketní otázku od redakce Národních listů. | |
Když jsme před lety s prof. dr. Jos. Zubatým, Viktorem Dykem a prof. dr. K. Dominem vyvolali projev pro národní jazyk a kulturu, byli jsme nazváni reakcionáři. Rádi jsme tento „titul“ přijali, protože bylo na čase se ozvat, abychom se vrátili k opouštěným a posmívaným zásadám národního života. Vždyť přímo zarážející shodou okolnosti došlo k trapnému zjevu, že ve chvíli, kdy byl splněn staletý sen našich předků, kdy vznikl národní stát, chytala se naše veřejnost módních hesel, které svým materialismem přivodily velké mravní škody národu. Zapomínalo se na vše, co vedlo národ k vítězství, ničila se stará tradice, ba v posměch se uváděla někdy jen proto, že jako tak mnohé kulturní jevy souvisela s církvi. Toho si ani velcí národové nedovolovali. Jaká prý národní kultura! Ukazovali: tohle přišlo z Byzance (tradice cyrilometodějská), tohle z Říma (tradice svatováclavská), tohle z Anglie (husitství), ono z Německa (sokolství), toto z Francie (občanská svoboda a demokracie) atd. Vzdělanost je však společnou vymoženosti všech národů. Každá národní kultura souvisí s jinou. Avšak běží o to, jak si ji národ přizpůsobil podle své povahy a potřeby, jak by vžila do jeho duše, jak jej slila v jeden celek, takže každý jedinec se cítí součásti tohoto celku doma či daleko od vlasti. Ba, snad právě v cizině cítí se nejžhavěji ta páska, která dává národu mravní sílu.
Prodchnut národní ideou, prováděl náš národ divy. Zamořen materialismem a šedivým rozumářstvím ztrácí mravní sílu ve všech oborech veřejného života. Poctivost, nezištnost, pracovitost, solidnost, obětavost, hrdost nepodlézavost ztrácejí se v nezájmu o národ, v sobeckosti, v rozvratu veřejné činnosti, v byzantinismu, ctižádosti a marnivosti. To proto, že se láska k národu, jež stvořila tento stát, rozplynula v šedivých mátohách a oparech mezinárodních hesel. V politickém směru jsme již zažili trpkých zkušenosti, přijdou další poznání chyb v mravním 1 v hospodářském životě. Dej Bůh, aby tato poznáni nepřišla pozdě!