Národu národní kulturu/Dr. Frant. Hodáč
| Národu národní kulturu | ||
| Univ. prof. dr. Lad. Haškovec | Dr. Frant. Hodáč | Dr. Karel Hoch |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Národu národní kulturu |
| Autor: | Dr. Frant. Hodáč, profesor vysokého učení technického, Praha |
| Zdroj: | Národní listy, roč. 76. č. 353. str. 17 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 25. 12. 1936 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Odpověď vybrané osobnosti na anketní otázku od redakce Národních listů. | |
Vážnost mezinárodního postavení Československa opět probudila v národě uspané síly nacionalismu. Jako v době války, tak také dnes, kdy stojíme před novým jednáním o pořádání světových poměrů, cítí se nutnost mravního, vojenského, hospodářského soustředění k obraně nabyté svobody.
V tuto chvíli právem jest pociťováno jako nedostatek, že kulturní život národa jest jaksi v nesouhlasu s celkovým jeho dnešním duchovním stavem. Jeho dnešní snahy vyjadřují plně autoři, kteří tkví svými kořeny v době legionářské, v době předválečné a válečné. Z mladých, kteří vyjadřují obsahem svého díla dnešní stav, bohužel, jest málo osobností, jejichž výrazové prostředky jsou velké a ryzí; což znamená, že obsah není dosti hluboký, neboť v umění výraz je věrným obrazem vnitřní pravdivosti. Síly rozkladu a mezinárodní hesla nedávné minulosti jsou stále ještě v převaze nad silami, jež vyjadřují dnešní skutečný duchovní život národa.
Jak dojíti nápravy? Nelze ji vynutiti jako se dá vynutiti čištění chodníků nebo zachování zdravotních předpisů. Umělce neusměrníš nařízením — je spjat s prostředím, z něhož vyrostl. Jen tehdy, dovedeme-li zbaviti celý život národa falešných předsudků doby, jež viděla ideály v rozvratu a cizích vzorech, dovedeme-li proniknouti život celého národa nacionalismem, který roste z úzkostí doby, vyroste opět silná kultura, spjatá s jeho kořeny. A pak se pozná, že český člověk musí být člověk světový, jak hlásal kdysi Masaryk, ale že bude světovým jen tehdy, bude-li jeho kultura míti zvláštní ráz jeho vlastního národního života. Jako byli světovými Smetana, Mánes, Dvořák — protože jejich umění bylo vrcholným svými výrazovými prostředky a při tom rostlo z půdy svérázného národního života.