Národopisné a cestopisné obrázky z Čech/Od Domažlic

Národopisné a cestopisné obrázky z Čech Božena Němcová
Z Neumarku	Od Domažlic	Hospodyně, na slovíčko!

Údaje o textu
Titulek:	Od Domažlic
Autor:	Božena Němcová
Zdroj:	NĚMCOVÁ, Božena. Národopisné a cestopisné obrázky z Čech. 1. vyd. Praha : Československý spisovatel. (Knihovna klasiků. Spisy Boženy Němcové; sv. 3). Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Od Domažlic

Za nešťastných dnů červnových bylo oznámeno na kancelářích kraje Klatovského, že kdo Fastra zatkne, 400 zl. stř. za odměnu dostane. Jak známo, byl p. F. zatknut v městečku Stodě (Staab) od hlídky národní stráže, již vedl důstojník, tamější lékárník pan Gamberský, který p. F., když šel v noci skrze městečko, zadržel vojenským: „Halt! wer da!?“ — a na odpověď, že dobrý přítel, a na udání jména hned pln radosti se vyjádřil: „Ah gut, auf Sie warten wir schon lange — !“ Aby však neopovážili se strážníci snad též o podíl z těch 400 se hlásit, ohražoval pan Gamberský své právo k nim ihned, a to následujícími slovy: „Ich war der Erste, der gerufen hat: Wer da? — mir gehiiren die 400 fl.“
Ke cti obyvatelstva města i okolí domažlického budiž podotknuto, že ač každý o přislíbené odměně věděl, a též byt p. F… každému znám byl, přece nikomu nenapadlo křivě na něho sáhnout, tím méně ho udat.
Když se dověděli přátelé jeho, že má vojsko poručení k jeho zatknutí, tu radili mu, aby raději odešel aneb se na bezpečné místo skryl, ale p. F. nechtěl, namítaje: „A proč bych utíkal, co se mi může stát, vždyť nejsem vinen“ — a také neodešel, až na úsilnou prosbu přátel, kteří se báli, aby se jeho zatknutím nestrhla bitva mezi měšťany, kteří ho nechtěli vydat, a mezi vojskem.
Jeden měšťan vyprovázel p. F. za město; to pozoruje důstojník vojenský, šel v patách za nimi až na předměstí, tam se mu ale směšnou náhodou oba muži s očí ztratili; když nenašli vojáci p. F. ve městě, byl nadřečený měšťan zatknut a vyšetřován, při jakéžto příležitosti pan rytmistr tamějšího oddělení dragonů ho přemlouval, že mu dá 400 zl. stř., jestli vyzradí, kde F. je. Nezámožný, ale poctivý ten muž řekl na to: „Kdybych tu chvíli milion dostal, nemohu říct, kde je.“ — Čest jemu, Gamberskému hanba!
Poněvadž ale myslím, že takovouto odměnu jen vláda ustanovit mohla, je otázka, z jakých důchodů se těch 400 zl. buď již zaplatilo aneb zaplatit by mělo?
Věříte, domažličtí měšťané, také na ty smyšlené báchorky o vojvodství, republice a ví Pán Bůh — o čem ještě? — Ne, já vím, že nejste tak vrtkavého smýšlení, a byť i mezi vámi několik roztomilých sedmašedesátníků bylo, přece větší počet vás je přesvědčen, že nezáleží zločin p. Fastra v ničem jiném, leč v neohroženém zastávání práv konstitučních, v lásce ku králi a nenávisti všech zpátečníků, v hájení několika venkovanů proti nesvědomitému utlačování karabáčníků a v nošení staročeského kroje.