Národní listy/1867/160/Jak mají vykonati se volby obecní?
| Národní listy/1867/160 | ||
| Vyrovnané Rakousko | Jak mají vykonati se volby obecní? | V Praze, dne 10. září |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Jak mají vykonati se volby obecní? |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Národní listy, ročník VII, číslo 160. S. 1. Dostupné online. |
| Vydáno: | 11. září 1867 |
| Licence: |  PD anon 70 |
| Související: | Jak mají vykonati se volby obecní? I. Jak mají vykonati se volby obecní? II. Jak mají vykonati se volby obecní? III. Jak mají vykonati se volby obecní? IV. Jak mají vykonati se volby obecní? VI. |
V.
Volba v třetím sboru jest vykonána, nastane nyní volba ve sboru druhém. Než sbor tento volí, oznámí předseda komise, jak dopadla volba ve sboru třetím, při čemž sluší mu připomenouti, aby se dále nevolili ti, kdož jsou již zvoleni. Totéž učiní předseda před volbou v prvním sboru, oznámiv, jak vypadla volba ve sboru třetím i druhém. Jinak zachovávati jest vše, co jsme pověděli o volbě ve sboru třetím.
Byl-li kdo již v jednom sboru voličském za člena výborového zvolen, neplatí hlasy, které by mu snad dal sbor, jenž později volí. Kdyby ale ten, kdo byl již zvolen za náhradníka, od sboru později volícího zvolen byl za člena výborového, platí volba a za náhradníka nastoupí i na jeho místě ten, kdo po něm v tom kterém sboru obdržel nejvíce hlasů.
Byl-li někdo zvolen, kdo nemůže volen býti, nebo přivede-li zvolený nějakou omluvu dle zákona platnou, nastoupí za člena výborového (nebo za náhradníka) ten, kdo v témž sboru voličském po členech výborových (nebo po náhradnících) obdržel nejvíce hlasů. To stane se i tehdáž, když zvolený se zpěčuje přijmouti úřad naň vznešený, ač nemá omluvy zákonem dovolené.
Kdo pak nemusí přijmouti volby do zastupitelstva obecního? Jenom tyto osoby mohou se platně omluviti: 1. duchovní a učitelé veřejní; 2. úředníci státní a zemští, též úředníci a služebníci fondů veřejných; 3. osoby vojenské; 4. osoby, které mají přes 60 let; 5. kdo po celou dobu volební byl starostou neb radním (ten však jenom pro volební dobu nejprvé příští); 6. kdo má vadu nějakou na těle, která by mu překážela konati povinnosti úřední, nebo kdo bývá stížen nějakým trvalým a těžkým neduhem; 8.[red 1] kdo pro své řádné zaměstnání bývá často nebo po dlouhý čas v roce s obce vzdálen, a 8. kdo má hlas virilní, to jest platí tolik daně, že může chodit do výboru obecního, aniž by byl zvolen.
Což by se však stalo, kdyby někdo volby přijmouti nechtěl, ač nepatří k osobám právě jmenovaným? Takový nejprvé musí k přijetí volby býti vyzván dvakráte za sebou; kdyby i po druhém vyzvání volby nepřijal, pozbude práva voličského pro tuto dobu volební a pro dobu volení nejprvé příští; mimo to může mu obecní zastupitelstvo uložiti peněžitou pokutu až do 100 zl. O každé volbě musí býti sepsán řádný protokol as takto: „Protokol sepsaný dne 26. září 1867 o volbě obecního zastupitelstva v obci Lhotě. Přítomni byli podepsaní členové komise a voličové, o nichž v seznamu voličském poznamenáno jest, že odevzdali lístky hlasovací.
K provedení volby byly zřízeny tři sbory voličské, jichž seznamy k nahlídnutí vyloženy byly po osm dní, což se ohlásilo návěštím veřejně přibitým dne 29. srpna 1867. Proti seznamům těm nebyly učiněny žádné námitky.
Když byly od veřejného vyložení seznamu čtyry neděle vypršely, vypsala se volba pro všechny tři sbory na den 26. září 1867 a sice pro sbor třetí o druhé, pro druhý o třetí a pro první o čtvrté hodině odpolední v úřadovně obecní. Poněvadž obec Lhota má 54 voličů, bylo jí voliti devět členů výborových a šest náhradníků, tak že každý sbor volil tři členy výboru a dva náhradníky.
Volba počala dnešního dne o druhé hodině v třetím sboru. Předseda komise volební uvedl voličům na mysl, co předpisuje §. 22. řádu volebního, načež počalo hlasování, jak předepsáno jest v §§. 24.—27. téhož řádu. Ve sboru tom bylo odevzdáno 27 lístků hlasovacích, což poznamenáno jest v seznamu voličském. A?[red 2] počet lístků hlasovacích rovnal se počtu těch, kdož hlasovali, spočítaly se hlasy, při čemž se ukázalo dle seznamu hlasovacího a seznamu protějšího, že v třetím sboru nejvíce hlasů obdrželi a zvoleni jsou za členy výboru: Vít Liška 25, Pavel Bílý 19 a Jan Ryba 13; za náhradníky: Petr Bernášek 22 a Josef Teplý 18.
Téhož dne o 3. hodině odpolední počala volba ve sboru druhém a konala se tak, jak o sboru třetím pověděno bylo; předseda komise oznámil voličům, kdo v třetím sboru byli zvoleni a připomenul, aby se tito dále nevolili.
Voličských lístků odevzdalo se 14. Nejvíce hlasů obdrželi a jsou tudíž zvoleni: (vyplní se jako při sboru třetím).
Také v prvním sboru konala se volba téhož dne a sice o 4. hodině dopolední[red 3] právě tak jako ve sboru druhém. Odevzdáno bylo 9 lístků hlasovacích. Nejvíce hlasů obdrželi a zvoleni jsou: (vyplní se zase jako při sboru třetím).
Když takto volba ve všech sborech byla vykonána, ukončil se tento protokol a údové komise podepsali se v něm.
Ve Lhotě 26. září 1867. (Podpisy všech členů.)“
Protokol ten i s lístky hlasovacími a veškerými spisy k volbě se vztahujícími vezme starosta ve schování a oznámí veřejně, jak volba ve všech sborech vypadla, as takto:
„Vyhláška. Oznamuje se tímto, že při volbě nového zastupitelstva obecního ve Lhotě následující občané zvoleni byli: ve sboru prvním za členy výboru: (uvedou se jmenem) a za náhradníky: (jmenují se); ve sboru druhém za členy výboru (jako nahoře); ve sboru třetím: (též tak). Ve Lhotě dne 26. září 1867. Vít Liška, starosta.“
Dále náleží na starostu, aby také politickému úřadu okresnímu oznámil, kdo nově byl zvolen. Na př.: „Sl. c. k. okresní úřade! Při nové volbě obecního zastupitelstva v zdejší obci byli tito občané zvoleni: ve sboru prvním (jako ve vyhlášce), což tímto oznamuji.
Ve Lhotě, dne 27. září 1867. Vít Liška, starosta.“
Byl-li někdo zvolen, kdo jest nevolitelný nebo z volitelnosti jest vyloučen, zruší úřad politický volbu takovou proti zákonu předsevzatou. Rozumí se, že může z toho zrušení podána býti stížnost k místodržitelství. Co se však má státi, kdyby se při volbě nešetřilo všech nařízení, jak jsme je kde uvedli? V takové případnosti může každý proti tomu podati námitky, leč musí je starostovi podati nejdéle v osmi dnech po skončené volbě. Ve Lhotě skončena byla volba dne 26. září, mohou tudíž jen do 4. října námitky podány býti; později podané námitky se jednoduše vrátí.
Jak se naloží s námitkami, jež se předložily v čas? Ty má starosta ve třech dnech skrze politický úřad okresní předložiti místodržitelství, aby o nich rozhodlo s konečnou platností t. j. tím spůsobem, že z rozhodnutí místodržitelského není dalšího odvolání. K námitkám těm připojí starosta spisy volební a učiní náležité podání as takto: „Slavný c. k. okresní úřade! Jan Kovář podal proti tomu, jak se při volení obecního zastupitelstva před se šlo, přiložené námitky •/. uváděje, že v prvním sboru odevzdáno bylo 8 lístků hlasovacích, ač přítomno bylo jenom 6 voličů. Námitka ta jest licha, jak ukazují volební listy zde přiložené, zvláště poznámka v seznamu hlasovacím, vedle které volil nížepsaný starosta za sebe a za obec, Josef Rákosník ale za sebe a v plné moci Jana Bílého, který povolán byl do Prahy k poradám o vyrovnání poměru mezi sedláky a domkáři. Žádám, aby slavný c. k. okresní úřad všechny připojené spisy předložil c. k. místodržitelství ke konečnému rozhodnutí.
Ve Lhotě, dne 5. října 1867. Vít Liška, starosta.“
Poněvadž v 8 dnech proti volbě činiti se mohou námitky, vychází z toho, že aspoň osm dní musí projíti ode dne, kdy volba výboru byla vykonána, než přistoupiti lze k volbě představenstva.
Činěny-li jsou námitky, vypsati se může volba ta hned jak námitky byly zavrženy. Však může se státi, že místodržitelství námitky nezavrhne, nýbrž že jim dá průchod. Jak tu jest se zachovati? O tom poučí místodržitelství, kteréž ve svém rozhodnutí musí udati, zdaž se má vykonati nová volba vůbec nebo v některém sboru nebo stran jednotlivých členů. Nařídí-li se nová volba buď celkem neb z části, zachovávati jest vše jako při volbě původní, leda že snad volí se méně osob, nebyla-li volba zrušena vůbec. Byla-li by volba zrušena za příčinou, že seznamy voličů nebyly správné, musel by starosta počíti docela od počátku tím, že by nové seznamy zhotovil, šetře výtek jemu učiněných.
Zbývá nám ještě voliti starostu; o tom promluvíme příště. —