Národní listy/1867/158/Jak mají vykonati se volby obecní?
| Národní listy/1867/158 | ||
| Feuilleton | Jak mají vykonati se volby obecní? | V Praze, dne 7. září |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Jak mají vykonati se volby obecní? |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Národní listy, ročník VII, číslo 158. S. 1. Dostupné online. |
| Vydáno: | 8. září 1867 |
| Licence: |  PD anon 70 |
| Související: | Jak mají vykonati se volby obecní? I. Jak mají vykonati se volby obecní? II. Jak mají vykonati se volby obecní? III. Jak mají vykonati se volby obecní? V. Jak mají vykonati se volby obecní? VI. |
IV.
Máme již k volbě vše připraveno a víme, koho můžeme voliti. Zatím se přiblížila hodina, v které třetí sbor voliti má, voličové již se scházejí, ano přišel sem i učitel z blízké obce, ač ve Lhotě přece nevolí. Má on právo, aby byl přítomen? Ovšem, neb volba musí se konati veřejně, tak že každý má právo přijíti do místnosti, kde se volba koná, a tam zůstati, pokud slušně se chová. Voličové se sešli. Nyní ať starosta z voličů jmenuje čtyry důvěrníky, kteří s ním činí volební komisi. Kdyby starosta sám účastniti se nemohl, může ustanoviti jednoho z obecních starších nebo radních, který by volbu řídil s důvěrníky jmenovanými.
Když komise takto se zřídila, uvede předseda komise voličům shromážděným §§. 10.—12. řádu volebního (jak jsme je na konci předešlého článku uvedli), totiž o tom, jaké vlastnosti má míti ten, kdo má volen býti (k tomu cíli může uvedené tři články[red 1] přečísti), vysvětlí jim, jak se má hlasovati a jak se mají hlasy počítati a vyzve je, aby hlasovali dle svého přesvědčení bez všelikých zištných ohledů vedlejších a tak, jak se jim vedle jejich nejlepšího vědomí a svědomí obecnému dobru vidí býti nejprospěšnější.
Hlasování se koná lístky hlasovacími, na něž hlasující napíše jmena osob, které dle vůle jeho mají býti členy výborovými a které náhradníky, má jich ale napsati jenom tolik, kolik členů výborových nebo náhradníků má volit sbor, k němuž hlasující náleží. Co se stane, kdyby jich napsal více? Napsal-li by jich více, považují se jmena, která jsou přes počet naposled psána, jako by jich vůbec nebylo.
V řádné obci učiní dobře voliči každého sboru, když se před volbou uradí, koho by volili, neb tím volba se usnadní a nerozhodne pouhá náhoda. Ve Lhotě usnesli se voličové třetího sboru, že budou voliti za členy výboru: Jana Rybu, Pavla Bílého a Víta Lišku; za náhradníky: Petra Bernáška a Josefa Teplého. Jak to, když Vít Liška v tom sboru není voličem? Neškodí, neb mohou voličové voliti i z jiných sborů, jen když osoba ta jest volitelna. Každý volič si tyto osoby napsal pěkně na lístek, jen J. Pleticha napsal tři náhradníky, totiž 1. Bernáška, 2. Rákosníka a 3. Teplého. Z toho pochází, že hlas Teplému daný neplatí.
Jakmile předseda komise vysvětlil, jak se bude volba konati, počne hlasování. Nejprvé odevzdá lístek svůj předseda komise, pokud v tom sboru volí, po něm odevzdají lístky ostatní členové komise. Kdyby některý z nich v tom sboru neměl právo voliti, také by nevolil, tedy lístek neodevzdal.
Na to vezme jeden člen komise seznam voličů z toho sboru, jenž právě volí, a vyvolává voliče v tom pořádku, v kterém jsou jmena jejich v seznamu voličů zapsána. Volič, který byl vyvolán, předstoupí a sám odevzdá lístek hlasovací do nádoby k tomu připravené. Na venkově nahradí tu nádobu nějaký klobouk nebo hrnec.
Hned jak některý volič lístek svůj odevzdal, zaznamená se to v seznamu voličském vedle jmena jeho (na př. čárkou neb podškrtnutím jmena), aby totiž se vědělo, který lístek již odvedl.
Lístky do nádoby odevzdané zůstanou tam, až se počnou hlasy počítati.
Kdyby některý volič přišel do shromáždění, kde jeho jmeno bylo již vyvoláno, musí počkati, až se celý seznam přečte. Když všichni voličové, kteří při prvním čtení seznamu přítomni byli, dali lístky své, přečte se tentýž seznam podruhé za tou příčinou, aby mohli hlasovati voličové, kteří by později přišli. Po druhém přečtení seznamu prohlásí předseda komise hlasování za skončené.
Máme tu jen ještě některé pochybnosti, o nichž promluvíme. Zde byly čteny děti po Jiřím Soukupovi, ty nemohou voliti, neb nejsou svéprávné. Kdo volí za ně? Za ně volí jejich poručník.
Dobře; ale nyní byl vyvolán Bartoloměj Trnka, který po svém strýci zdědil živnost, ač není ani 15 let; on nemá poručníka, jeho otec jest na živě. Tedy zaň volí otec. Kdyby některý z voličů byl prohlášen za marnotratníka nebo kdyby se byl ztratil, aniž se vědělo kam, volí zaň jeho opatrovník čili kurátor. Není-li komisi známo, že ten neb onen jest poručníkem nebo opatrovníkem, musel by se vykázati dekretem jemu od soudu daným.
Tuto jest druhá pochybnost. V seznamu jest mezi voliči uvedena Anna Toužilová; může ženská volit? Za svéprávnou ženskou, (totiž která nemá ani poručníka ani opatrovníka a může sama své jmění spravovati), může voliti její plnomocník. K tomu cíli musí mu dáti písemné plnomocenství, jež vlastní rukou podepsala nebo aspoň třemi křížky opatřila u přítomnosti dvou svědků, kteří své jmeno podepsali v ten spůsob, že by jeden spolu podepsal jmeno zmocnitelčino. Takové plnomocenství neb mocný list vyhotoví se bez kolku as takto: „Mocný list, kterým já podepsaná Anna Toužilová panu Prokopu Dubskému dávám právo, aby za mne a v mém jmeně vykonal volbu do obecního zastupitelstva ve Lhotě, a sice v třetím sboru, aby za tou příčinou za mne do shromáždění voličů dne 26. září t. r. šel a za členy výboru i za náhradníky volil osoby ty, jež dle svého vědomí a svědomí považuje k tomu za nejschopnější. Ve Lhotě dne 25. září 1867. Anna Toužilová.“
Kdyby Anna Toužilová neuměla psáti, udělala by tři křížky před dvěma svědky, kteří by se takto podepsali: † † † to jest Anna Toužilová, na její žádost podepsal Matouš Vorel, svědek, Josef Malý, svědek.
Měl-li by nějaký důstojník ve službě postavený v některé obci právo voliti, může též voliti skrze plnomocníka.
Tomu rozumíme; avšak zavadili jsme o něco jiného. Náš radní povolán byl do Prahy k poradám o vyrovnání poměru mezi sedláky a domkáři, on nemůže k volbě přijíti; přijde o své právo? Nikoliv, on může dáti někomu plnomocenství, by za něho volil, neboť všickni, kdož za příčinou záležitostí obecních nebo veřejných nejsou v obci přítomni, mohou sobě zříditi plnomocníka, aby za ně volil. To také mohou učiniti držitelové nějaké nemovitosti v obci ležící nebo živnosti nějaké v obci provozované, kteří mají své řádné bydlení v obci jiné. Již pochopuji. Sedlář z blízkého městečka koupil si u nás několik měr polí, bydlí však stále v městečku; ten nemusí tedy k volbě přijíti, ale může někoho za sebe zmocniti. Za obec volí starosta, leč u nás má ústav chudých domek, z něhož se platí daň; kdo může voliti za ten ústav? Ten, kdo ústav zevně zastupuje. U nás starosta vše řídí při tom ústavu a také ho zastupuje. Když tomu tak, volí starosta také za ústav chudých. Takto by volil starosta třikrát, kdežto praví zákon, že plnomocník může toliko jednoho voliče zastupovati. O plnomocníku to platí, ale volí-li starosta za obec a nějaký ústav, není jich plnomocníkem, on je zastupuje mocí svého úřadu, protož může hlasovati za sebe, za obec i za ústav chudých.
Ještě z něčeho se nevyznám; u nás máme přádelnu, jež patří třem osobám, které přece jenom jednou mohou voliti; jak to učiní? Ať splnomocní někoho ze sebe nebo vůbec osobu k tomu spůsobilou. Což každý není spůsobilým za plnomocníka? Arci že není, neboť praví §. 9. řádu volení: „Jenom svéprávní rakouští občané mohou co plnomocníci nebo zástupcové vykonávati právo voličské jmenem jiného, když proti nim není příčiny, jež by je z práva volíčského vylučovala.“
Ku konci jen ještě jednu otázku: Patří-li nějaká usedlost manželům společně, mohou i tito ustanoviti plnomocníka nebo musí manželka dáti manželu svému mocný list, by mohl voliti, jako jsme to právě viděli při majitelích přádelny?
Ani jedno, ani druhé, pokud manželé žijou v společenství; neb v případě tom příšluší muži vykonávati právo voličské, kdyby ale manželé byli rozvedeni nebo rozloučeni, platilo by o nich, co jsme pověděli o držitelích továrny.
Nyní pokračujme zase ve volbě: V třetím sboru byl seznam voličů po druhé přečten a předseda komise prohlásil hlasování za skončené. Jak se to stalo nastane sčítání hlasů tak zvané skrutinium; komise spočítá v seznamu, kolik voličů hlasovalo, pak spočítá lístky odevzdané a porovná oboje, načež počítá hlasy, kteréž zapíše do seznamu hlasovacího a seznamu protějšího. Oba tyto seznamy na konec podepíší všichni členové komise.
O jakých to mluvíme seznamech? Ty si komise musí zhotovit, každý na archu papíru. K tomu cíli napíše se na první arch: „Seznam hlasovací třetího sboru voličského k volbě členů výborových a jich náhradníků pro zastupitelstvo obecní v obci Lhotě: “ Pak se nalinuje tolik linijí, kolik lístků bylo odevzdáno a linije ty poznamenají se čísly po sobě jdoucími: 1, 2, 3, 4, atd. až do 25., bylo-li tolik lístků odevzdáno; potom se nalinuje tolik sloupců, kolik členů výborových a náhradníků bylo voliti, u nás tedy 3 členy výboru a 2 pro náhradníky, konečně jeden sloupec na poznamenání. Na druhý arch napíše se: „Seznam protější třetího sboru voličského k volbě členů výborových a jich náhradníků pro zastupitelstvo obecní v obci Lhotě:“ Na to linuje se jeden sloupec: „jmeno a přijmění výborů,“ druhý „počet hlasů,“ třetí: „Jmeno a přijmění náhradníků,“ čtvrtý: „počet hlasů“ a pátý na poznamenání. Když takto vše jest připraveno (pořádný starosta připraví ty archy ještě než volba počne), vezme jeden člen komise seznam hlasovací a druhý člen vezme seznam protější, by do něho zapisoval, kdežto ostatní dva členové dávají pozor, by se řádně zapisovalo. Nyní vezme předseda komise lístek za lístkem a čte jmena tam napsaná, při čemž do hlasovacího seznamu vedle každého čísla napíší se jmena těch, kteří na lístku hlasovacím za výbory, i těch, kteří za náhradníky naznačeni jsou od prvního čísla dále pokračujíc, až vyplněno jest tolik čísel, kolik lístků v tom sboru bylo odevzdáno, totiž kolik voličů skutečně hlasovalo.
Zároveň napíše se do seznamu protějšího do prvního sloupce jmeno i přijmění toho, komu hlas dán byl a přidá se mu číslo další, jakmile zase z některého lístka byl čten na př. Jan Ryba, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, z čehož se hned pozná kdo kolik hlasů dostal, kdo tedy zvolen jest. Když všechny lístky byly přečteny a do seznamů zapsány, napíše se datum a všichni členové komise podepíší oba seznamy. Z těch seznamů nyní posuzuje komise, kdo byl zvolen a sice pokládají se ti, kteří mezi těmi, kdož byli jmenováni členy výborovými, mají nejvíce hlasů, za zvolené členy výboru a ti, kteří mají nejvíce hlasů mezi těmi, jenž byli jmenováni náhradníky, pokládají se za zvoleného náhradníky. Dej si každý pozor, že zde nevyhledává se prostá nebo nadpoloviční většina, nýbrž většina vůbec, tak že může někdo zvolen býti nepatrným počtem hlasů. Na př. kdyby 20 voličů své hlasy tak rozházelo, že by nejvíce hlasů bylo 6, 5, 4, byly by zvoleny osoby, jimž tyto hlasy připadly, proto jsme radili voličům, by se před volbou uradili.
Hlasy počítají se jenom k tomu, k čemu byly dány; kdyby na př. Jan Bílý dostal z 30 voličů v třetím sboru za výbora 9 hlasů a za náhradníka též 9 hlasů, kdežto Josefu Kašovi připadlo za výbora jenom 10 hlasů, byl by přece Josef Kaš zvolen, ač má Jan Bílý zajisté více důvěry, poněvadž ho volili skoro všichni volící.
Obdrželo-li stejně mnoho hlasů více osob, než-li potřebí, aby počet členů výborových nebo náhradníků, na sbor voličů vycházející, byl úplný, rozhodne mezi nimi los. Dejme tomu, že třetí sbor volil 3 členy výboru a nejvíce hlasů dostali: Josef Bílý 14, Jan Hon 13, Vojtěch Krásný 9 a Matěj Čechura 9. První dva jsou zvoleni, mezi druhými rozhodne los na př. vezmou se dva stejné papírky, napíše se na každý jmeno jednoho z obou jmenovaných a oba papírky dají se do nějaké nádoby, z níž se pak jeden vytáhne. Ten, jehož jmeno jest na vytaženém papírko, stane se výborem.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.