| Muni/2016/září | ||
| Noví ploštěnci mají jméno i po Brnu | Botanici objevili světově unikátní jinan | Online hry nejsou zlo. Hráče neovládají |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Botanici objevili světově unikátní jinan |
| Autor: | Masarykova univerzita, Ema Wiesnerová |
| Zdroj: | Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, září 2016. S. 6. Dostupné online. ISSN 1801-0806 |
| Vydáno: | 19. září 2016 |
| Licence: |  CC BY 3.0 |
Jinan dvoulaločný je populární okrasný strom a poslední zástupce vývojové větve rostlin, která byla na Zemi hojná v druhohorách. Náhoda přivedla botaniky z přírodovědecké fakulty možná k tomu, jak evoluci této fosilní skupiny rostlin znovu nastartovat.
Před dvěma lety si v botanické zahradě v Kotlářské ulici vybrali devět semenáčků jinanu pro pokusy s vlivem klimatu na růst rostlin. Zcela náhodou pak přišli na to, že jeden z nich se od svých druhů liší.
Botanici zjistili, že rostlina je takzvaný tetraploid, má tedy místo obvyklých dvou sad chromozomů hned čtyři.
„Znásobenou genetickou informaci má poměrně běžně většina kvetoucích (krytosemenných) rostlin, u nahosemenných rostlin je to ale vzácnost a u jinanů a jim příbuzných cykasů takový případ zatím nikdy nebyl zaznamenaný,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Šmarda. Brněnský jinan je tak zatím jediný na světě, u kterého se na tuto mutaci přišlo.
U jinanu a cykasů dokonce nejsou po podobném jevu patrné stopy ani při analýze jejich genomu, která umožňuje detekovat případné znásobení genomu stovky milionů let do minulosti. Podle Šmardy možná přispělo ke vzniku ojedinělého tetraploida místní, pro jinan netypické počasí. Plody jinanu totiž dozrávají na podzim, a to až v době, kdy už spadly na zem. Až tam dochází k jejich oplodnění a přízemní mrazíky mohly způsobit, že při vzniku zárodku se přeskočila jedna fáze buněčného dělení.
„Můžeme tak být na prahu nové evoluční linie. Pokud se najde další tetraploidní jinan a bude opačného pohlaví, mohou vzniknout jejich potomci, a tím vlastně i zcela nový druh. Případně může tato takzvaná polyploidizace vést k tomu, že se z dvoudomé rostliny, která má samčí a samičí jedince, stane rostlina jednodomá, která může plodit potomky sama,“ nastiňuje možné scénáře Šmarda.
Ojedinělý jinan se zatím vyvíjí stejně jako ty ostatní, ale už teď jsou patrné například rozdíly v listech, které má na koncích víc roztřepené. „Uvidíme, jak bude jeho růst pokračovat. Jestli se bude třeba schopen rozmnožovat, to se dozvíme až za dalších 15 až 20 let,“ podotkl botanik.
Univerzitní odborníci už nicméně vypěstovali na 3 500 dalších semenáčků z plodů v botanické zahradě, mezi nimiž budou hledat potenciálního partnera jinanu, tedy dalšího tetraploida.