Moderní básníci francouzští/Večer (Hugo 2)
Moderní básníci francouzští | ||
Příchod na nocleh | Večer (Hugo 2) | Vyhnanec |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Večer |
Autor: | Victor Hugo |
Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 243. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Žeh planul západu skrz pršku v keřů stíny
jak chrámu průčelí, jenž klesl v zříceniny,
a stromy táhnul chlad
a moře vzdálené, jež ve vln víru spalo,
se sloupem zeleným z mramoru býti zdálo,
jenž v obzor valný spad’.
Proud, kolo v rozběhu a divoký kůň, pěna
si unikaly vždy, nebesa protržená
jsem plná očí zřel;
i spěly, hřměly dál do písku v trysku vlny;
já skloněn nad cirkus těch stínů tajuplný
v hluk vozů jich jsem bděl.
Ó chmurná nesměrnost! ó stínůplná hloubi!
Vše tu, zde Satani se s Promethey snoubí,
ó moře strašlivá!
Ó nebe, propasti, kam velduch rád se řítí,
co v změti nesmírných mlh na dně obrů zříti
můž’ duše truchlivá!
Ö žití hádanko! Ó noci, sfingo, s vámi
jsem zcela v souhlasu, jak vy se brodím tmami;
já trpím, věřím však;
obývám prázdnotu, vlasť pochmurnou a tmavou
a nejsem polekán těch stínů temnou vřavou
víc nežli v lese pták.
Sním, upíraje zrak na taj, jenž kolem víří;
je zenit uzavřen. Po spravedlivém míří
lež nestydatá kol,
co dobro, slepé snad, má zlo za svého sluhu.
Pod vraty temnými zřím jas lesklého pruhu
a můj se tiší bol.