Moderní básníci francouzští/Ohmatání

Moderní básníci francouzští
Potápěcí zvon	Ohmatání	Pohledy

Údaje o textu
Titulek:	Ohmatání
Autor:	Maurice Maeterlinck
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha: Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 299–301. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický

Ohmatání!
Tma se rozkládá mezi vašimi prsty!
Hudba plechových nástrojů v bouři!
Hudba varhan v slunci,
a všecka stáda duše v hloubi zatmělé noci!
Všecka sůl moře v trávě pažitů,
a ty modré bubliny dokola!
(Ó slitujte se nad bídou člověka)

Však ta hmatání chmurnější a znavenější,
ta hmatání ubohých rukou navlhlých!
Já slyším tvé čisté prsty, jak jdou mýma rukama
a stáda beránků se vzdalují v svitu měsíce pobřežím teplé řeky.

Vzpomínám na všecky ruce které se dotkly rukou mých.
A vidím vše, kam tyto ruce sahaly,
a vidím dnes, co jsem pod záštitou těch teplých ruček,
já často chudák byl, jenž pojídá chléb svůj u stupní trůnu.

Já často plavec byl, jenž nemůže vybřednouti z teplých vod,
já často celý národ byl, jenž nemůže se dostati z předměstí;
a ty ruce podobny klášterům bez zahrad
a ony, které mne uzavřely jako dav nemocných do skleníku v deštivý den,
až přišly jiné svěžejší a otevřely mi dveře
a rozlily trochu vody na prahu!

Ó poznal jsem podivná ohmatání
a od té doby mne obklopují napořád!

Nadělali byste z nich almužen v den sluneční,
nadělali byste z nich žní na dně sklepení,
byla to hudba kejklířů okolo žalářů
a voskové figury v letním lese,
tu tma zkosila celou oasu
a já jsem našel dívku v potu v hloubi jeskyně ledové.

Ó mějte soucit s rukama divnýma!
Ty ruce tají tajemství králů všech!

Ó mějte soucit s rukama příliš bledýma!
Ty jakby přicházely ze sklepů měsíce
a opotřebovaly se předouce vřeteno vodotrysků!

Ó mějte soucit s rukama příliš bílýma a vlhkýma!
Mně zdá se, že princezny šly spat každého leta o polednách!

Vzdalte se rukou příliš tvrdých,
ty jakby přicházely ze skal;
však mějte soucit s rukama studenýma!
Já vidím krváceti srdce ze všech stran pod ledem!

Ó mějte soucit s rukama zlých,
otrávily studnice!
Vložily mladé labutě v hnízdo bolehlavů!
Viděl jsem zlé anděly otvírat brány v poledne!
Jsou pouze blázni pod řekou plnou jedu,
není více černých ovcí na pastvách bezhvězdných
a beránci jdou pásti se do tmy!

Ale ty ruce svěží a loyalní
přinášejí zralé ovoce nemocným,
přinášejí chladnou a studenou vodu v dlaních,
rosí mlékem bojiště,
a zdá se, vystupují s báječných hvozdů věčně panenských!