Moderní básníci francouzští/Oceano nox
Moderní básníci francouzští | ||
Moře (Richepin) | Oceano nox | Hra oblaků |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Oceano nox |
Autor: | Jean Richepin |
Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 434–435. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
V závoji ticha
loď se kolíbá,
v kraj se nahýbá,
sotva že dýchá.
Vítr jen časem
na přídě trochu
roven jsa hochu
mdlým hvízdá hlasem.
Odlesky bledé
v západě zaplály
v poslední opály
a juž vše šedé.
Na vlnách ještě
růžových, zelených,
žíhaně plamenných
vrou jisker deště.
Naposled září
mroucí jich vděk
jak polibek
na bledé tváři.
Prchá však náhle
mizí a hasne
na ploše jasné
a neobsáhlé.
Ve světlém stínu
odlesk jen hraje,
však i ten taje
v šero a k zhynu.
A vlny zbledlé
pod větru sledy
jsou jak cín šedý
pochmurné, zšedlé.
Praví noc, vdova,
v havraním vlasu:
Zkusit svou krásu
nyní chci znova!
Na šíj a uši
šperky si dám,
chci zřít’, jak plám,
jak mi to sluší!
Jak slíčná jest
chýlíc se k moři!
v kšticích jí hoří
démanty hvězd!