Moderní básníci francouzští/Mrtví
Moderní básníci francouzští | ||
Otroci | Mrtví | Hlas ženy |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Mrtví |
Autor: | Jean Lahor |
Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 255–256. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Pod klenbou nesmírnou‚ kam po obrovských vstoupí
se schodech točitých, jež velké drží sloupy,
na trůnech kamenných tam staří mrtví dleli
a těžká víčka svá v sen uzavřená měli,
na ztuhlých kolenou své ztuhlé ruce obě.
Tak tichem haleni v té spočívali kobě.
A rudý, vpouštěje jen světla sporé svity,
se měsíc chvílemi v tmách zjevil obrovitý
a mrtví čekali v svůj spánek pohrouženi
na soudu hodinu svou vinou poděšeni.
Zde prorok Mohamet, zde byl i Mojžíš, hlavu
nad jiné vznášeli kol prorokové z davu
a svatí, pastýři, a jiní vládci mnozí,
ku kterým na horách dřív mluvívali bozi.
Vtom náhle měsíc zhas’, a prostorem cos táhlo
jak tisíc vichrů by do lyry bouře sáhlo;
zrak Mojžíš otevřel a v poušti, jež se tměla,
zřel náhle před sebou se lesknout archanděla,
byl děsný, veliký a Mojžíš slova slyšel:
Juž Boha není víc, čas Nicoty juž přišel,
nuž probuď mrtvé své, jež nemoh’s zachrániti!
— Mlč! Mojžíš vykřikl, a nech je dále sníti!