Moderní básníci francouzští/Modlitba Adamova
| Moderní básníci francouzští | ||
| Labutě | Modlitba Adamova | Žízeň |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Modlitba Adamova |
| Autor: | Léon Dierx |
| Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 141. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
To sen byl strašlivý. — Kol duší davy, davy
mne obklíčily. Něm, přede mnou bez hnutí,
vždy krásný jako Bůh, však na rtech vzdychnutí
a kleče Adam čněl nad žen a mužů hlavy.
A mocné záření v té jeho mužné kráse
a síla, pýcha, vzdor, výčitky, k činu vzruch,
tvor prvotního snu, v kterém se zhlížel Bůh,
pečetí panenství se leskly v plném jase.
A všichni slouchali nad propasť naklonění,
jak s nebes hlubiny se nesl valný šum,
to ohlas živoucích spěl vzhůru ku bohům,
smích šílený a řev a rouhání a klení.
A stále smutnější sám Adam ležel, po věk
se modlil, skráň i hruď mu stopil studu nach,
když pod ním kdykoliv se ozvalo to v tmách
a stále: Adame! slyš, zas se zrodil člověk!
Ach, Pane, naříkal, kdy muky mé vzplá ráno?
Dost rozšířil můj rod se pod tvým zákonem,
což nocí nevzletí hlas nikdy ke mně sem:
Zhas’ člověk poslední, ať vše je dokonáno?