Moderní básníci francouzští/Která jest ta pravá?
Moderní básníci francouzští | ||
Cizinec | Která jest ta pravá? | Pes a lahvička |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Která jest ta pravá? |
Autor: | Charles Baudelaire |
Původní titulek: | Laquelle est la vraie? |
Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 55. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Znal jsem jistou Benediktu, jež vyplňovala atmosferu idealu, a jejíž oči šířily touhu velikosti, krásy, slávy a všeho, čím věříme v nesmrtelnost.
Leč tato zázračná dívka byla příliš krásnou, aby mohla dlouho žíti; zemřela také několik dní, co jsem s ní se seznámil, a to jsem já sám, jenž ji pochoval jednoho dne, když jaro rozhoupalo kaditelnici svou až i na hřbitovy. To jsem já, jenž ji pochoval uzavřev ji pevně do rakve vonného a neporušitelného dřeva jako kufry indické.
A jak mé oči utkvěly na místě, kam zahrabal jsem poklad svůj, uzřel jsem náhle osůbku, jež podobala se docela zesnulé, a která dupajíc čerstvou hlínu s prudkostí hysterickou a bizarrní křičela vybuchajíc v smích. »To jsem já pravá Benedikta, to jsem já ta pověstná nevěstka! A za trest tvého bláznovství a tvé slepoty budeš mne milovati takou, jak jsem!«
Leč já zuřivý odpověděl jsem: »Ne! ne! ne!« Abych dodal důrazu svému odporu, dupal jsem tak prudce v zem, že noha má vnikla až po koleno v nový hrob, a že jako vlk chycený v past zůstal jsem připjat, snad na vždy, k hrobu idealu.