Moderní básníci francouzští/Žena

Moderní básníci francouzští
Ach!	Žena	Črta říjnová

Údaje o textu
Titulek:	Žena
Autor:	Catulle Mendès
Původní titulek:	Le Consentement
Zdroj:	Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 333–334. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Byl Aboh pastýřem a slynul jměním v kraji.
Kdys žena jeho džbán nabrala ku pokraji,
ve parném letním dnu se pod strom položila
ve kraji Bethelu a zdřímla a to snila:

Že ráno zbouzí se, jí nejprve se zdálo,
že Aboh praví k ní: »Slyš, čas jest, by se stalo,
já kupcům Segorským sto ovcí lonské zimy
jsem prodal, třetinu však ještě dluhují mi;
tam cesta daleká a mdlé jest moje stáří
a posla věrného najít se ztěžka zdaří:
kdo v Segor může jít, kdož není mysli klamné?
O třicet stříbrných jdi upomínat za mne!
Že na ni číhá poušť a strach a vrahů roje,
ni nenamítla mu: »Jsem,Pane, služka tvoje!«
Když jeho pravice jí cestu ukázala,
plášť vzala vlněný a víc se netázala.
Po cestách kamení a trní, kam jen vkročí,
až nohy ve krvi a v slzách měla oči,
a přece kráčela, až pláň se šerem ztměla,
nevidouc ničeho, neslyšíc dále spěla,
když náhle ze stínu kdos skočil s divým křikem
a ústa rukou svou jí zacpal, jedním mžikem
plášť strhl násilím jí s beder a dál spěchal,
však dříve ve ňadrech jí krvavý nůž nechal.

Ten ráz, strach smrtelný jí náhle spánku zbavil
i otevřela zrak; choť před ní stál a pravil:

»Já kupcům Segorským sto ovcí lonské zimy
jsem prodal, třetinu však ještě dluhují mi;
tam cesta daleká a mdlé jest moje stáří
a posla věrného najít se z těžka zdaří:
kdo v Segor může jít a není mysli klamné?
O třicet stříbrných jdi upomínat za mne.«

A žena: »Pán můj řek’, já jdu!« a zavolala
své děti, staršímu na hlavu ruce dala
mladšímu žehnajíc pak políbila líce,
plášť vzala vlněný, šla, neptala se více.