Moderní básníci angličtí/V den, když jsem dovršil 36tý rok života svého
Moderní básníci angličtí | ||
Prometheus | V den, když jsem dovršil 36tý rok života svého | Pohřeb sira Johna Moorea |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | V den, když jsem dovršil 36tý rok života svého |
Autor: | George Gordon Byron |
Původní titulek: | On This Day I Complete My Thirty-sixth Year |
Zdroj: | Moderní básníci angličtí (1700—1800), překlady Jaroslava Vrchlického. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1900. s. 191–192. Městská knihovna v Praze (PDF) |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Již čas, by srdce našlo klid,
když nemůž’ jiné v neklid hnát,
ať nemohu milován být,
chci milovat!
Mé dny jsou žlutých listů změť,
mé lásky květ i plod ty tam,
a hoře, červ, rak zbyly teď —
jsem s nimi sám!
Plam, který háral nitrem mým,
jest jako sopka ostrovní,
ne pochodeň lze vznítit ním —
žár pohřební.
A naděj, žárlivost a strach,
trud i moc lásky prchly již,
díl její lepší — zbyla ach!
jen kruhů tíž.
Ne zde teď srdce ani skráň
vzpominek nesmí tížit tlum,
kde vavřín skráně rakve daň
jest hrdinům.
Zde prapor, meč a boje řež
a Sláva, Hellas hledí sem,
volnější nebyl Spartan též
na štítu svém.
Vstaň, Řecko! — Ne, to vstalo již,
můj duchu vstaň, kým, pomýšlej,
tvá krev se vrací k zdroji, slyš
a domů spěj!
Svých vyrvi vášní trn a hrot,
nehodné mužství z žil a cev,
tě chladným zanech krásy svod
i úsměv, zjev!
Nač po mládí lkát, k čemu žít?
Zde čerstvé smrti kyne břeh,
spěj na bojiště, vypustit
tam slední dech!
Hrob, jejž tu našel mnohý snad,
jej nehledaje, bohatýr,
hleď kolem, hledej, kde lze spat,
a vstup v svůj mír!