Moderní básníci angličtí/Vítězství

Moderní básníci angličtí
Růže	Vítězství	Stesk chudých

Údaje o textu
Titulek:	Vítězství
Autor:	Robert Southey
Původní titulek:	The Victory
Zdroj:	Moderní básníci angličtí (1700—1800), překlady Jaroslava Vrchlického. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1900. s. 128–129. Městská knihovna v Praze (PDF)
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Slyš! Zvonů kostelních jak hromný zvuk
se veselého ucha dotýká!
Dnes přišly zprávy velmi radostné:
Dvě statné lodě utkaly se v boji,
to děsný boj! To útěk zoufalý!
Však zprávy dobré jsou a radostné.
Zas zvítězila stará Anglie!
Den slávy nový moře vládcům vzplál!
A ti, kdož padli, padli pro svou vlast,
své chvály mají řádky prchavé,
jsou zapomněni pak....

V těch slávy dnech
pad’ také muž, o jehož temném jmeně
zvěst skvělá dějin žádná nehovoří.
Mír této čácké duši! V seznamu
všech obětí čta jeho jmeno, Bohu
jsem děkoval, že neznámý byl mně.
Však pozděj’ zvěděl jsem, že tento muž
z těch byl, zákona které násilí
od ženy, děcka, domu odtrhlo,
jež prací živil svou. Však on byl muž
ryzího srdce, miloval svou choť,
byl otec pečlivý, jenž z žoldu svého
své miláčky ve dálné vlasti živil,
a v noci často hovoříval o nich
na tiché palubě, s tím kamarádem,
jejž míval rád. — O štěstí doma mluvil,
i o setkání, Bože! hodině,
až jeho srdce, mužné jeho srdce,
jak srdce děcka celé překypělo
nejměkčí láskou! Budiž véčný mír
té čacké, statné duši! Najednou
a milostivě přišla kule smrti,
neb přišla náhle drtíc, nenechala
mu času k vzpomínce těch, jež měl rád.
Teď v klidu odpočívá na dně moře.
Jich těšitelem buď, jenž’s přítel vdov!
Věř, nikdo neví, jaký chladný mráz
jí všecku v srdci stavil krev, hnal zpět,
když první o boji zvěst uslyšela;
a nikdo neví, s děsnou nadějí
jak slyšela číst jmena všech, kdo padli,
a nikdo neví, a byť věděl, sotva
dbát bude toho, s jakou láskou v duši
a s jakou úzkostí na děti hledla
i toho na obraz, jenž byl — dnes není.
Ó Bože, ty, jenž vdov jsi přítelem,
buď také těšitelem jejím, Pane!