Marnosti/XXV
< Marnosti
| Marnosti Viktor Dyk | ||
| XXIV | XXV | XXVI |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Marnosti |
| Podtitulek: | XXV |
| Autor: | Viktor Dyk |
| Zdroj: | DYK, Viktor. Marnosti. Praha: Moderní revue, 1900. s. 39–40. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
A slunce ztratilo žáry své.
Bělavé bylo a bezmocné.
Komické, perversní slunce!
S úsměvem na rtech (mdlým a zlým!)
v listí už dávno hnijícím
hledal jsem ztracené stopy.
Nevanul vítr, nekvílel les,
nezněly rány, nezavyl pes,
jen šustot zněl mi listí.
S úsměvem na rtech (mdlým a zlým!)
říkal jsem stromům hnijícím:
„Intacta, intacta, virgo!“
Stromy se plížily do dálky
kázati výhodné morálky.
Byl to tak počestný pathos!
A byl jsem hořký, mstivý, zlý.
Světy, jež před věky zapadly,
chtěly zas pojednou vstáti,
a slyšel jsem tiché, neživé,
zalekané a tesklivé
známé a důvěrné kroky…