Lyrika lásky a života/V odkvětu

Lyrika lásky a života Antonín Sova
Dvě ženy	V odkvětu	Balada o mrtvém dubu

Údaje o textu
Titulek:	V odkvětu
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.35.
Licence:	PD old 70

Po břehu jdeme řeky rozbouřené,
plášť její hnědý větrem povívá
a mládí se v ni budí zakuklené
a v reminiscencích se ozývá.

Já vycítil, že náhle po dřímotě
pojednou vstala v podzimních svých snech,
v svém odkvétání lačná po životě,
po jeho kluzkých propastech.

A podzim toužil jaro napodobit
i vřelým býti víc i půvabným,
skalami tok svých prudkých bystřin probít
dát svěží zeleň listům hedvábným.

Ty jemné vrásky drobnou rukou skryté,
pleť vadnoucí a ne už bujný vlas,
panenství nudné masky byly syté,
nedbalost jevil její zjev i hlas.

A v blouznění o městech beze jména
a po vysněných řádech neznámých,
že milována být chce tato žena
já pochopil, vše za jeden dát hřích.