Kopřivy (Langer)/Vlasti proměna

Údaje o textu
Titulek: Vlasti proměna
Autor: Josef Jaroslav Langer
Zdroj: citanka.cz
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

        Jednou o půlnoční době
        věčnost nad světy se vznášela;
        přísně vůkol sebe hleděla,
        a pak sama k sobě,
        jako tázajecí, promluvila:
    „Kde jsi, již jsem sobě vyvolila,
    statných roditelko reků?
    Kde jsi, již jsem opustila
    v blahu svatém, u květoucím věku?“

        To když česká země uslyšala,
        takto sobě stěžovala:
    „Ach, Věčnosti, rodná matko moje,
    pryč je, cokoliv jsem zrodila;
    klatba Černobohů zhubila
    mé udatné syny, vnuky tvoje,
    a kde královský hlaholil rev,
    tam teď zůří božský hněv.“

        Země česká bědovati přestala,
        - Věčnost plakala:
    „O ty země - pěkné dítě moje,
    hodný myšlének mých předměte!
    Když se modlíš, větry, ztichněte,
    ať uslyším svaté tužby tvoje!

    Chrabro nepřejí ti božské sudby;
    budiž tedy slavnou kouzlem hudby.
    Ať tě mine, moci mé se boje,
    čas i diví živlů proudové,
    aby uviděli světové,
    že jsi vyvolené dítě moje!“ -

        Byť by v podobě to změnu vzalo,
    přec, co božské je, to božsky vykvěte;
    a tak ze lvů statných doupěte
    - aby slavno nové slávě vzniku dalo -
    slavičí se hnízdo udělalo!