Kopřivy (Langer)/Dřevěný pták

Kopřivy Josef Jaroslav Langer
	Dřevěný pták	Vidění noční

Údaje o textu
Titulek:	Dřevěný pták
Autor:	Josef Jaroslav Langer
Zdroj:	citanka.cz Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

    Ani nevím, kdy to bylo;
    dávno - ve šedivém věku,
    když byl v stavu básník zastaviti řeku
    a libým slov skladem
    pohýbati Vyšehradem!
    Jak jenom čas tento pojmenuji?
    Ano, již se pamatuji:
    Tenkráte to bylo,
    když se po vší vlasti proudem lilo
    ve dojemném liboznění
    Lumírovo pění
    a k pověčným činům popudilo
    mocných knížat mocný pluk;
    - tenkráte jsem já byl ještě malý kluk! -
    Abych tedy pověděl, co povídati chci:
    Božský Lumír (neboť básníci
    jsou prý tvorní bůžkové, což každý okusí,
    kdo se o básničku dobrou pokusí)
    smutně jednou sedě pozoruje,
    že hodina života mu dopršuje.
    I vzal do své ruky javorové dřevo
    a vyřezal dost pěkného ptáčka;
    jedno křídlo vpravo, jedno vlevo,
    nohy dvě a do útlého pak zobáčka
    kluzkou dírku a volátko volné
    velkou umělostí udělal
    a pak, dechna v něj, svůj život
    i tvorného ducha jemu dal,
    aby zveleboval háje dolné;
    předzvídaje, že by zpíval k nechuti
    bez božského nadchnutí. -

    Potom ještě malá chvíle minula
    a Morana Lumírovi kynula,
    neboť stanovily božské sudby,
    aby on byl v nebi učitelem hudby.
        I obživnul slavíček -
        mladý básníček!
    Letěl na olš, jenžto se klenula nad potokem
    a zde pak hlubokým pěvotokem
    klokotával písně Lumírovy. -
    A protož - hle, blízko vod
    tak lahodně zpívá teď slavičí rod. -

        O, kdy vrátíte se, blazí dnové!
        Uskutečnětež se, balšamoví snové!
        Pěvče bohu rovný! Děde! Lumíre!
        Nadělej nám, nadělej nám slavíků -
        ze dřevěných básníků! -