Knihy veršů/Ask
| Knihy veršů Jan Neruda | ||
| Poslední ballada z roku dva tisíce a ještě několik | Ask | Allegorije |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ask[1] |
| Autor: | Jan Neruda |
| Zdroj: | NERUDA, Jan. Knihy veršů. Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | Praha, Grégr & Dattel 1873. s. 113 - 114. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Ask a Embla |
|
Ask, první člověk, stvořen byl už chvíli
a nižší bohové se hněvali,
když mlčky na Aska se dívali. —
„Proč, pane, nevybíraľs s větší pílí,
proč ze dřeva jsi Aska urobil;
proč neztopiľs ho ve své krásné záři,
vždyť výraz daľs i zvěře němé tváři,
když jsi ji pestrou barvou ozdobil?!“
Bůh Odin trochu klobouk pošinul
a jediným svým okem pokynul.
„Hej ticho, hoši! nebo do vás peru!
Což z toho, jakou látku sobě beru?
Já nechal v špalku všechnu jarní šťávu,
ta bude věčným jarem k výši stoupat
a za ovocem hned zas síla poupat
ověnčí Askových potomků hlavu.
Ta míza nedá nikdy pokoje,
vždy znovu bude člověk zase zkvítat
a nových jar zas nové výboje
ve věčný věnec věčně sobě splítat.
Však Ask pak sobě omaluje sám
ty výrazu teď prázdné, mrtvé tváře
a v oku zkušenosti vzplane záře
že vzroste z toho strach i závisť nám!“
- ↑ Dle nordické pověstí byl Ask, první člověk, utvořen ze dřeva. — Bůh {{Prostrkaně|Odin]] kreslí se co jednooký stařec a kloboukem na hlavě — symbol to moudrosti.