Kniha lesů, vod a strání/V seči
Kniha lesů, vod a strání | ||
Vzpomínka v den šerý | V seči | Letní apostrofa |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | V seči |
Autor: | Stanislav Kostka Neumann |
Zdroj: | NEUMANN, Stanislav Kostka a Josef ČAPEK. Kniha lesů, vod a strání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955, Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Sedím v seči nad potokem,
temný pahýl bezhlesý,
poceluji vše jen okem,
život se mne neděsí.
Mouchy, cikády a ptáci
bzučí, zvoní, pískají;
dým z mé lulky v křích se ztrácí,
nejsem v cestě mumraji,
který tančí slunnou chvílí
v červencové poledne,
vášnivý a rozpustilý
jako ty, můj věčný sne
o radosti lidských párů
vteřinou svou opilých,
o člověka sladkém jaru
po všech našich bludech zlých…
Sedím v seči. Život hoví
pudům, jež se k slunci pnou.
Černopláštník sametový
třepotá se nade mnou.
Třepotá se, krouží, těká,
na nahou mi ruku sed;
jako pocel křídla měkká
dotkla se mne: hledá med.
Odletí, však pak se vrátí
na mou ruku zas a zas...
Nemohu mu pranic dáti,
drsný dotek můj i hlas.
Jeho něha hledá kvítí,
já jsem hrubý člověk jen:
nemohu mu nastavili
rtů svých jako retům žen.