Karolina Světlá, její život a její spisy/Část III.

Karolina Světlá, její život a její spisy Teréza Nováková
Část II.	Část III.

Údaje o textu
Titulek:	Část III.
Podtitulek:	Česká veřejnost Karolině Světlé
Autor:	Teréza Nováková
Zdroj:	NOVÁKOVÁ, Teréza. Karolina Světlá, její život a její spisy. Praha : nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1890. s. 154–159. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Karolina Světlá

Vylíčivše, čím Karolina Světlá národu byla a čím jej obdařila, ve krátkém dodatku zmíníme se o tom, jak národ zachoval se k nejpřednější své básnířce. Bohudíky, není nám malovati obraz plný stínů, záští, úkladův a netečnosti; Karolina Světlá nebyla vždy doceněna, ale přece oceněna ve vlasti a především vždy milována. Nelze ovšem mluviti o tom, co veřejnost česká prokázala paní Světlé; ona co živa od ní ničeho nepřijala, nikdy na jakoukoli cenu, nadaci neb jiné vyznamenání nečítala, ba, jako Beneš Třebízský, velikou část svých honorářů darovala užitečným podnikům: Ženskému výrobnímu spolku v Praze, Vesně v Brně, Ústřední Matici atd. Čím ji česká veřejnost poctila, tím oslavila zároveň sebe, ukazujíc takto, že dovede své první básnířce porozuměti a jí si vážiti.

Pokud se naší kritiky týče, nutno uznati, až na některé výjimky v pohnuté, záštiplné době nejnovější se vyskytující, že byla si vždy vědoma postavení svého vůči ženě tak geniální a pěstitelce písemnictví tak šťastné. Jest to neocenitelnou zásluhou Vítězslava Hálka a J. Nerudy, zvláště onoho, že mladou romancierku snažili se pochopiti co do talentu a snahy, že neunavně, osobně i pérem ji pobízeli, aby dále, výše spěla. Vzpomínajíce literární dráhy Karoliny Světlé, nedovedeme z ní vyloučiti Hálka; bez upřímného, přátelského jeho nabádání byla by paní Světlá činnosti básnické zajisté nenastoupila a co více, na ní nevytrvala. Nedůvěřovala si, úcta její před uměním, jehož žezlo jí příroda do ruky vtiskla, byla veliká. Jakou měl s ní Hálek práci, než ji vnutil do přispěvatelství Máje! Ani později nelenil; nevycházel, jak víme, ani jediný podnik jeho literární, aby první v něm místo nebylo vyhraženo Karolině Světlé. Tak dostalo se nám v krátkosti mnoho z nejvzácnějších jejích plodů.

Zaznamenáme tu některé listy a čelné v nich kritiky, jež zaměstnávaly se spisy básnířky naší.

Národní Listy: 1862 (A. Waldau) Několik archů z rodinné kroniky. — 1866, 1872 (Schulz) Okamžik. — 1875 (Neruda) Spisy sebrané. — 1876 (Neruda) Spisy. Naše Listy: 1869 (Neruda) Český román vesnický a jeho tvůrkyně. Národní Noviny 1868 Vesnické romány. Hlas: 1862 (Neruda) První Češka. Čas: 1861 (Neruda) Několik archů z rodinné kroniky. Ost und West 1864 Totéž. Osvěta 1873 (Zákrejs) Drobné povídky. — 1874 (Zákrejs) Jitřenka, Konec a počátek, Ten národ, První Česka. — 1875 (Zákrejs) Purkmistrovic Katynka. — 1878 (Schulz) Spisy sebrané u Kobra i dra. Grégra vydávané. — 1882 (Fr. Bílý) Kresby z Ještědí, Povídky a novelly, Několik archů z rodinné kroniky I. a II., Na bludné cestě. ― 1887, 1888 a 1889. (Fr. V. Vykoukal) V Hložinách, Upomínky, Škapulíř. Vykoukal posoudil také v novějších ročnících Světozora práce Světlé. Ženské Listy téměř ve všech svých ročnících vedle zpráv o Karolině Světlé a článků oslavných přinášejí posudky z péra redaktorky Elišky Krásnohorské. Literární Listy: 1885 (Pittauer) Satanáš. — 1886 (Pittauer) Poslední poustevnice. — 1887 (Vítězný) Jitřenka. — 1888 (Dlouhý) Upomínky, (Čech) V Hložinách. Lumír: 1880 (Sládek) Spisy. Paedagogium: 1879 (red. Lindner) Škola mé štěstí. Domácí Hospodyně: 1887, 1888, 1889 (T. N.) v „Hovorech“ a rubrice „O ženách a od žen“. Hlas Národa: 1888 (X. Y.) Upomínky. Hlídka literární. Vyšehrad. atd. atd.

Četné články životopisné a oslavné přineslo naše časopisectvo i písemnictvo ozdobivši je po většině podobiznou a jinými vyobrazeními. Největší jeho část spadá na tři jubilejní roky básnířčiny 1880, 1883, 1890.

Pokud nám lze bylo jich se dopíditi jsou to tyto:

K jubileu roku 1880 vyšly následující články životopisné, a sice: a) s podobiznou: v Upomínce na jubileum literární činnosti K. Světlé vydané spolkem studentstva českoslovanského, biografii napsal Jaromír Hrubý; v Ženských listech (Krásnohorská), ve Světozoru s obšírným posouzením od Fr. Chalupy, s illustracemi k Zvonečkové královně, Kříži u potoka, Vesnickému románu a s vyobrazením rodného domu Kar. Světlé v Poštovské ulici; ve Květech (Otakar Mokrý).

b) Bez podobizny: Včela (J. Jirovský), Kurjer Poranny (Eryk Jachowicz), Atheneum varšavské díl I. a II. obšírná pojednání Bronislava Grabowského, Osvěta, List do našich světlých upomínek od E. Krásnohorské. Časopis musea českého: Dvě básnířky lidu od Elišky Krásnohorské, Beseda učitelská (Karel Eichner), Koleda (Velen Obranov), Národní Listy (Jaromír Hrubý), Čech (J. D—ý), Svornost americká (Frant. Kožíšková), České Noviny, Český Jih, Politika, Opavský týdenník Šumavan.

Dvacetipětileté jubileum literární oslavily: Ženské listy, Humoristické Listy (životopis s podobiznou), Gallerya wspołczesnych znakomitości varšavská přinesla podobiznu, obšírnou biografii a rozbor spisů, jež napsal Viktor Czajewski; Vesna (životopis od Františka Dlouhého).

V den šedesátých zrozenin r. 1890 bylo v každém téměř listu českém po zprávě neb článku. Zvláště přinesly: Ženské listy životopis a báseň, oboje od El. Krásnohorské; Národní Listy feuilleton od Karla Raisa a článek slavnostní od A. Šnajdaufa; Lumír báseň od Jaroslava Vrchlického; Hlas Národa touž báseň a článek Turnovského; Zlatá Praha vzpomínku, obrazy Prouskovy z Ještěda s článkem příslušným a báseň od Bohdana Kaminského; Světozor vzpomínku od M. A. Šimáčka; Kalendář paní a dívek vydaný od Batovce podobiznu s allegorickým okolkem od A. Liebschera a životopisný článek od T. N.; Vyšehrad, Domácí hospodyně, Politik, Pamětní list: „Vlastenkám českého severu Pražanky“ podobiznu Liebscherovu a životopis od E. Krásnohorské, Literární listy, Květy, Zábavné listy, Pardubské noviny, vesměs životopisné vzpomínky; Česká domácnost č. 3. báseň od K. Žádníka.

Kromě času jubilejního vyšly následující články, biografie a vzpomínky věnované naší básnířce: Ve Květech 1868 podobizna a životopis od V. Hálka; 1869 obraz Světlé s Ještědem se slovným průvodem, vyňatým z Románu Vesnického; ve Světozoru 1871 podobizna se životopisem; ve Včele 1878 podobizna se životopisem; v Orlu (Turč. Sv. Martin) totéž; v úvodu k překladu „Lamače“ od M. Grabowské úvaha životopisná; v Kalendáři J. S. Skrejšovského totéž; ve knize J. L. Turnovského „Z naší doby“ v oddílu I. Pieta, vzpomínka životopisná; v Našich vzorech 1884 podobizna s životopisem od Stanislava Řeháka; ve Slavíně totéž; v Tieftrunkově „Historii literatury české II. vydáni“ rozbor činnosti str. 138. a 139.; v Truhlářově „Výboru z literatury české, doba nová“ posádek a ukázka z Kantůrčice Str. 303—308.; v díle Pypina a Spasowicze Historie literatur slovanských přel. A. Kotík posudek str. 422. a 423.; ve Vesně 1885 Rozbor Kříže u potoka od K. Šmídka; v Jitřence 1882 Karolina Světlá, přednáška od T. N.; v Jitřence 1883 Vycházka na Ještěd od Popelky; v Ženských Listech 1882 č. 7. dáta životopisná a literární od dr. Fr. Bačkovského (v práci České spisovatelky); ve Zlaté Praze 1887 podobizna s životopisem, 1889 vyobrazení domku v Dolních Pasekách od J. Prouska; v Upomínce na svícení obecné školy české v Petrašovicích pořádal Jan Hrdlička, vzpomínka životopisná; v Pamětním listu při slavnosti obžinek ve Starém Dubě „Našim ženám“ od K. Pellanta; v Jizeranu 1886 feuilleton „Vzpomínka na návštěvu Kar. Světlé“ od K. Pellanta; v Ženských Listech 1884 Výlet na Ještěd od Miliny Hanušovy; v Pečírkově národním kalendáři na r. 1889 podobizna a životopis; v České domácnosti 1889 č. 1. totéž; v Urbánkově Ústřední knihovně pro mládež totéž; v Kobrově Národní bibliotéce Sebraných spisů K. Světlé č. I. podobizna.

Eliška Krásnohorská věnovala jí svoji první knihu „Z máje žití“ se vzlétnou básní dedikační; rovněž svůj překlad Byronova „Childe Harolda“ ve stkvostné úpravě, V. Vlček připsal Světlé knihu „Tužby vlastenecké“, Heyduk sbírku „Obrázky“, Vrchlický báseň „Soucit“, Podlipská román svůj „Osud a nadání“. I práce v letošním Příteli domoviny č. 1. 2. jest jí věnována. Básně vesměs dokonalé, vzácného vzletu a síly napsali o Světlé: Jaroslav Vrchlický (Lumír 1890), Vilma Sokolova (Ženské listy 1879 č. 12), Eliška Krásnohorská (Ženské listy 1890, Světozor 1880), Bohdan Kaminský (v adresse Poještědské a Zlaté Praze 1890).

Nikdo dosud nenapsal knihu o přední básnířce naší, ale všecky ty posudky, životopisy, básně, rozbory a vzpomínky nesčíslné nakupily by se, jsouce sebrány, v malou knihovnu.

Dotknuvše se oslavy, jež připravilo paní Světlé naše časopisectvo, péra našich spisovatelů, štětec a tužka našich malířů, nemůžeme opomenouti způsobu, jakým ukázaly jí svou lásku veliké kruhy našeho čtoucího obecenstva. Pomineme úplně projevů jednotlivých sebe slovutnějších přátel více méně soukromě učiněných, a všimneme si pouze manifestací spolků, korporací a sborů všelikých. Karolina Světlá jest čestným členem následujících spolků: Umělecké besedy v Praze, Národní jednoty severočeské, spolku Stálců, Českého spolku v Miláně, Čtenářské besedy ve Světlé, Učitelské besedy v Česk. Dubě, spolku učitelek v Praze; dámských jednot: v Chrudimi, v Litomyšli, Slávy dcery v Hradci Jindřichově, Vlasty v Hořovicích, Vesny v Železném Brodě, Dobromily v Kolíně. Dále byla zvolena protektorkou Ženského spolku výrobního v Praze, který založila; dobročinná jednota dám v Liberci a jednota paní č. 17 v Chicagu americkém přijaly jméno Karolina Světlá, jmenujíce ji zároveň protektorkou svojí.

Adressy většinou přestkvostné a velevýznamné jí podali: r. 1880 Výrobní spolek ženský. R. 1890: týž; ženy českého jihu; ženy, dívky a ctitelé z Poještědí s 2300 podpisy, s malbou J. Prouska a s básní Kaminského; Čtenářská beseda ve Světlé pod Ještědem, spolek paní a dívek v Litomyšli ve skřínce s pohledy na jejich město; také diplomy čestného členství na mnoze vynikají úpravou. Z čestných darů, o nichž dosud neučiněna zmínka, jmenujeme: koflík s příslušným nápisem, věnovaný ctiteli za „Jitřenku“; obraz „Pohled na Ještěd z Rottštýna“ od J. Prouska, album dám klubu amerického s akvarelky od Zd. Braunerovy, věnec dám z Poještědí, zdobený trikolorou slovanskou o národním vyšívání; album učitelek českých škol Plzeňských s pohledy na město a kroje tamní; album učitelů Českodubských; rukopisná sbírka básní 16 nejmladších básníků českých (r. 1879); alba manželů Náprstkových atd.

Slavnostní večery na počest K. Světlé spořádaly spolky: r. 1879 spolek českých učitelek, spolek studentstva českoslovanského (v Umělecké besedě), r. 1880 akademický ve Vídni, Hálek v Praze, ženský výrobní v Praze, Krakovec ve Pcherách, akademiků židů v Praze, Libuše v Náchodě, Olymp v Karlíně, ochotníků „Šašek“ v Praze se slavnostním představením, v Proseči pod Ještědem tolikéž; besedy občanská v Táboře, obč. ve Velvarech, v Zákolanech pod Budčí (slavnostním řečníkem byl J. Barák), studující v Kardašově Řečici. spolek Říp v Nebuželi, měšť. beseda v Jindřichově Hradci, Vesna v Brně. Týž spolek pořádal večer slavnostní i r. 1883 a 1890. Za posledního jubilea v čase, kdy toto píšeme, doslechli jsme jen o slavnostech Vesnině, spolku paní a dívek v Litomyšli, Učitelské besedy v Českém Dubě, Vlasty v Přerově, Literární jednoty v Klatovech, spolku Slávy dcera v Jindř. Hradci, spolku v Pardubicích a j.

Místa, odkud za dnů památných přilétlo Karolině Světlé nejvíce blahopřejných telegrammů a dopisů, jsou mimo Prahu: Strakonice, Petrašovice, Světlá, Nymburk, Slané, Vídeň, Brno, Olomouc, Tlumačov, Zákolany, Jindřichův Hradec, Liberec, Opava, Roudnice, Písek, Kutná Hora, Hořice, Český Dub, Proseč, Smiřice, Pešť, Bučovice, Sobotka, Plzeň, Sušice, Rakovník, Přerov atd.

Třeba suchopárna, nebudou tato skrovná data přece zbytečna; ukáží nade vši pochybnost, že jest Světlá nejen ženou velikého ducha, ozdobou písemnictví našeho nad jiné vzácnou nýbrž i — miláčkem lidu svého! Svého lidu, za který v mládí trpěla, kterého nikdy milovati nepřestala, jehož úspěch byl jí darem nejmilejším, jehož útrapa jakákoli byla ranou do vřelého srdce jejího namířenou, svého lidu, z jehož půdy dala rozkvétati květům své žhoucí poesie nejkrásnějším. Ó zajisté, dokud lid ten věren zůstane své bytosti, dokud jedno srdce bude se těšiti z půvabů lesův a luhů ještědských, dokud jedna česká duše ženská zalétati bude na perutích myšlének svatých a hroužiti se v tůně citů šlechetných: dotud nepozbude vábného svého zvuku milované jmeno — Karolina Světlá!