Kancionál český/Písně na Některé Žalmy/K Tobě Pane truchliv jsa volám

Údaje o textu
Titulek: K Tobě Pane truchliv jsa volám (Ž 5)
Autor: neuveden
Krátký popis: přebásněný a zhudebněný biblický žalm
Zdroj: Soubor:Kancyonál Cžeský.djvu
Vydáno: Kancionál český, Praha: Dědictví sv. Václava, 1712. 4. vydání
Licence: PD old 140
Překlad: neuveden
Licence překlad: PD anon 70
Index stran


divisio = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "|"}
finalis = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "||"}
\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new MensuralVoice = "discant" \relative d' {
  \override NoteHead #'style = #'petrucci
  \clef "petrucci-c1"
  \key d \dorian
  \time 2/2
  d1 a'2 b c1 c d2 c b1 a \divisio
  d d2 d c b a1 f e \divisio
  a a2 a g a c1 b a \divisio
  f f2 g a1 a bes2 a g1 f \divisio
  a g2 f e1 d\breve^\fermata \finalis
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
K_To -- bě Pa -- ne tru -- chliv jsa vo -- lám,
po -- zo -- ruj slov mé ža -- lo -- sti,
viz křik můj s_mno -- hou vrou -- cno -- stí,
neb jsi ty můj Král, můj Bůh, můj Pán,
ty mne vy -- slyš sám.
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

K tobě Pane truchliv jsa volám,
pozoruj slov mé žalosti,
viz křik můj s mnohou vroucností,
neb jsi ty můj Král, můj Bůh, můj Pán,
ty mne vyslyš sám.

Hned v jitře rač se přičiniti,
Pane, by mi se ozval sám,
na čež pozor hned v jitře mám:
zdalibych mohl odpověd míti,
těžkostí zbýti.

Neb jsi ty Bůh jenž nelíbuješ

všelijakých bepečností
stojící brž v zlovolnosti
[…] své zbavuješ
jich se zhošťuješ.

Ti jenž trvají v nemoudrosti
před tebou místa nemají
ovšem jenž skutkem páchají
nepravost, máš je v nenávisti
i v ošklivosti.

Ty pak kteříž lež mluvívají
napořád z gruntu vypleníš
mordéřům hrozně zlořečíš
i ti kdož lsti neutíkají
cíl hrozný mají.

Já pak jenž stále se v hojnosti
těším smilování tvého
vejdu do chrámu svatého
bychť se tam modlil s uctivostí
tvé velebnosti.

Buď Pane můj laskavý vůdce
pro mnohé mé nepřátely,
jenž na mne brousí své střely,
bych po ní kráčel, buď do konce
své cesty strůjce.

V slovích jejich neníť sprostnosti
srdce jich falší naduté,
hrdlo jako hrob smrduté,
jazyk zvyklý k ošemetnosti
svou úlisností.

Suď Bož jich usilování
obrať rady jich v blaznovství
nýbrž pro jich hříchů množství,
jimiž tě dráždí, ať sou dáni
v bídu a lkání.

Ale ti ať se vždy radují,
jenž v tobě mají doufání,
uděl věčného plesání
těm kteříž jméno tvé zvýšují
i oslavují.

Tys Pane hotov potěšiti
spravedlivých v jich těžkosti
a je štítem své milosti
byť jim nemoh ždný škoditi
umíš zastříti.