Kalendář Zlaté Prahy/1894/Sloky

Kalendář Zlaté Prahy 1894
Při chudém kotlíku	Sloky	Po letech

Údaje o textu
Titulek:	Sloky
Autor:	Jaroslav Kvapil
Zdroj:	Kalendář Zlaté Prahy. Praha : J. Otto, 1894. s. 76. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Mé umění je Tebou prozářeno
jak zlatým sluncem jitro v mladé kráse
a rhytmech světla, zázračná Ty ženo,
Tvým velkým jménem šťastno zachvívá se.

Kam říše snů mých sáhá věčně mladá,
mých písní jásot nazývá Tě paní,
tam ve své slávě slunce nezapadá
a božská krása vůli Tvé se klaní.

V tu zlatou knihu nadšení a štěstí
snů vlastních touhu, již jsem s Tebou prožil,
jsem vítězně směl se Tvým jménem svésti,
bych Tebou velký k nohám Ti ji složil.

Dál z vůle vlastní zůstaneme ryzí
a vůle naše všechna pouta láme,
v mrak pod nohami banálnost nám zmizí,
již neznáme a kterou pohrdáme.

My obsáhnouti chtěli život celý
a životem svým jsme své smrti větší,
my matku krásu pochopiti směli
a všednost v poutech u nohou nám klečí.

Tak nedotknuté nízkostí a hložím
a velké láskou, která žhavě sálá,
mou poesií s uměním Tvým božím
nás v jednu bytosť krása požehnala.

Z tmy hrobů našich ona stíny plaší,
kam lehnem jednou v narcisy a růže,
a v zlaté knize mladé lásky naší
víc něhy zbude, než svět chápat může.