Japonské pohádky/O japonských pohádkách
Japonské pohádky Adolf Wenig | ||
O japonských pohádkách | Čarovný vodopád |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | O japonských pohádkách |
Autor: | Adolf Wenig |
Zdroj: | Soubor:WENIG, Adolf - Japonské pohádky.djvu, s. 8–13 |
Vydáno: | Pacov: Přemysl Plaček, 1917 |
Licence: | PD old 70 |
Index stran | |
K podanému tuto výběru pohádek velmi vzdělaného národa asijského sluší také pověděti několik slov o nich. Japonské pohádky bývají zpravidla vypravování zcela prostá. Hrdiny jejich jsou tu statečný rytíř, tu něžné dívky, tu prostí venkované; hrdinové bojují s draky a zlými duchy, přemáhají je a osvobozují lidi od nich — prostí lidé setkávají se s duchy, očarovanými věcmi, se zvířaty a bývají odměňováni nebo trestáni podle svých vlastností. Zápas mezi dobrem a zlem končí vždy vítězně pro dobro a spravedlnost, uspokojuje dokonale posluchače. Mnohé jednotlivosti připomínají nám naše evropské pohádky, ale celkem jeví ráz jiný. Obor pohádek japonských, jimiž baví se tam děti i dospělí, není tak určitě ohraničen jako u nás: mnohé z nich jeví se spíš jako pověsti, vztahujíce se k určitým událostem, nebo vykládajíce nějaký starobylý zvyk, jiné zase připomínají nám bajky, majíce hrdinami zvířata. Zvířata vůbec v japonských pohádkách hrají úlohu velmi důležitou: jednají podle přirozené své povahy, ale bývají zpravidla nadána mocí nadpřirozenou. Většina pohádek má mravoučné jádro, směřující k výchově srdce a ducha. Velmi často zdůrazňuje se v japonských pohádkách úcta k rodičům, již Japonci kladou vysoko mezi cnostmi. Sloh pohádek japonských je celkem prostý, ovšem rázu odlišného od našich pohádek lidových; výběr pohádek tuto podaný není ovšem doslovným překladem — je upraven tak, aby odpovídal chápání našemu, jako odpovídají původní pohádky chápání prostých Japonců.
Vyprávění pohádek je v Japonsku velmi oblíbeno. Jsou zvláštní vyprávěči (»hanaška« zvaní), kteří ve veřejných místnostech, k tomu určených, před četným shromážděním dospělých vypravují denně povídky i pohádky. Bývají to kusy i zcela krátké, i značně dlouhé, na pokračování. Přemnozí »hanaškové« bývají dokonalými mistry ve vyprávění.
Pohádkových knížek mají japonské děti mnoho, většinou s přehojnými obrázky pestrými a životnými.
Japonské pohádky dostaly se do Evropy prostřednictvím Evropanů, kteří pobývali v Japonsku a knihami šířili pak v Evropě známost japonské země, lidu a jeho vzdělanosti. České mládeži podal první ucelený obraz o Japonsku cestovatel Josef Kořenský ve výborné knize »Japonsko«. Tam také uvádí ukázky japonských pohádek. Také Jan Havlasa v poutavé knize »Cesta kolem světa« věnuje zajímavou část Japonsku.
Pro výbor v »Pohádkové Kytici« vybrány jsou pohádky u nás dosud méně známé