Heinův passionál/Já zřel jich smích…

Heinův passionál
Píseň písní	Já zřel jich smích…	Kdys podél cesty své…

Údaje o textu
Titulek:	Já zřel jich smích…
Autor:	Heinrich Heine
Krátký popis:	Z cyklu Lazarus v Básních (1853 a 1854)
Původní titulek:	Ich sah sie lachen, sah sie lächeln…
Zdroj:	HEINE, Heinrich. Passionál. Praha: Svoboda, 1949. s. 44–45. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Otokar Fischer
Licence překlad:	PD old 70

Já zřel jich smích i usmívání,
já slyšel pláč i v mdlobách sten,
já shléd je v žalném ztroskotání
a na vše zíral nevzrušen.

Když zemřely, já kondoloval,
šel za rakví až na hřbitov,
pak s chutí vždy jsem pohodoval —
nač upřímných se lekat slov!

Teď pozdním však a marným smutkem
ten průvod stínů provázím;
jak v zamilování by prudkém
to zaškubalo srdcem mým.

A zvlášt je Julčino to štkaní,
jež lomcuje mým chorým snem;
stesk v divoké mi vzrůstá ždání,
já po ní volám nocí dnem.

A leckdy květina ta ztlelá
v mou horečnou se visi schví,
jak by mé žízni nabízela
cos jako úkoj posthumní.

Jen níž a níž se ke mně shýbej,
o něžný fantome — tvůj ret
ať přilne k mému, líbej, zlíbej
tu hořkost s úst mých naposled!