Immortelly/Zprahlá hora

Immortelly Irma Geisslová
Shasla záře…	Zprahlá hora	Poslední — — —

Údaje o textu
Titulek:	Zprahlá hora
Autor:	Irma Geisslová
Zdroj:	Nákladem knihkupectví dra. Grégra a Ferd. Dattla. Praha Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1879
Licence:	PD old 70

Ční hora k oblakům, jsouc šípkem neplodná,
i zdivočilým kmínem,
zde žhoucí kamení jen na mžik vychládá,
tož krátkých nocí stínem.

Zde leží písek jen a drobty balvanů,
a vybělené kosti,
a mrtvým prostorem — se zdá, že vlní se
mdlé dumy o věčnosti.

Až život překypěv se v bezdno přelije,
i proudy jeho varné,
mdlou vyzní ozvěnou, když tma jej obklopí
a ticho jednotvárné.

Ten zbytek vědomí se tuchou otráví
a svine se jak zmije,
a hluchem zasyčí, že studem odumrou
jar sladké melodie,

a touha po pravdě, jež dříme v člověku,
se vzepne uražená,
i vzkřikne zoufale: vždyť život šílenstvím —
buď kleta první žena! —