Immortelly/Z listů jesenních
Immortelly Irma Geisslová | ||
Poslední — — — | Z listů jesenních | Noc |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Z listů jesenních |
Autor: | Irma Geisslová |
Zdroj: | Nákladem knihkupectví dra. Grégra a Ferd. Dattla. Praha Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1879 |
Licence: | PD old 70 |
Zas ke mně vzbuzené tak jemně, nesměle
se upomínky hlásí —
ó marné úsilí, ó marné doufání,
to nejsou už ty časy! — —
Teď život pustý kraj, v tmách nočních zjasněný
jen Smrtonoše leskem,
kde pomník zašlých dob ční divě k obloze,
jak skála zrytá bleskem.
Ne tlukot slavičí teď kol se rozléhá,
leč šelem duté vytí —
toť svůdná myšlénka, jež v prsou poslední
chce naděj zardousiti.
A démon — démon zlý svým okem plamenným
to děsné temno hlídá,
a v ucho šepce mi, že lidským údělem
jen nicota a bída —
Já kráčím podzimem, kde hadi posměchu
jen syčí za mnou v klestí —
ó blahé vzpomínky — ó pryč, jste výtkou mi,
já nemohu vás snésti. —