Údaje o textu
Titulek: Hvězdy
Autor: Théodore Aubanel
Zdroj: Lumír, ročník XVIII. číslo 6. s. 66.
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Vydáno: 20. 2. 1890
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Za horami, moře klínem
slunce zář jak shasne, hned
v svět mrak padne, jemu stínem
      smutek v sled.

Bez lásky je těžko žíti,
je to jako v noci bdít,
blah, komu dvou očí svítí
      hvězdný svit!

Jako přelud osamělý
zůstal jsem v svém smutku stát,
na své duši rubáš stmělý,
      strach a chlad.

Bez lásky je těžko žíti,
je to jako v noci bdít,
blah, komu dvou očí svítí
      hvězdný svit!

Však co v bolesti mé divé
sladkou ručku dala mi,
vzplála duše v touze snivé
      duhami.

Bez lásky je těžko žíti,
je to jako v noci bdít,
blah, komu dvou očí svítí
      hvězdný svit!

Mrtvá duše má v tom šeře
pohřbena jest, myslil jsem,
štěstí otevřela’s dvéře
      úsměvem.

Bez lásky je těžko žíti,
je to jako v noci bdít,
blah, komu dvou očí svítí
      hvězdný svit!