Hordubal/Kniha druhá, kap. IV.
| Hordubal Karel Čapek | ||
| Kniha druhá, kap. III. | Kniha druhá, kap. IV. | Kniha druhá, kap. V. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kniha druhá, kap. IV. |
| Autor: | Karel Čapek |
| Zdroj: | ČAPEK, Karel. Hordubal; Povětroň; Obyčejný život. 23. vyd. Hordubala. Praha : Československý spisovatel, 1985. 420 s. Spisy, sv. 8. Městská knihovna v Praze (PDF) |
| Vydáno: | ČAPEK, Karel. Hordubal ; Povětroň ; Obyčejný život. Praha : Československý spisovatel, 1985 |
| Licence: |  PD old 70 |
“Koukejte se, Gelnaji,” vykládá večer Biegl. “Udělal to někdo z domu; okno vymáčkl zvnitřku, aby to vypadalo jako vloupání. Dveřmi se do domu dostat nemohl, protože ty byly na závoru. Tedy buď byl v domě už večer –”
“Nebyl,” děl Gelnaj. “Hafie mi řekla, že u nich strýček Štěpán zvečera nebyl.”
“Dobrá. Nebo ho v noci pustil do domu někdo z domácích; ale pak to nemohl být cizí člověk. Štěpán tam byl pět let čeledínem. Celá dědina ví, že měl po těch pět let s Hordubalovou poměr –”
“Počkejte, jen čtyři roky. Poprvé spolu něco měli na slámě. Potom za ním gazdová chodila každou noc do stáje. Já to mám, Karlíčku, od Hafie.”
“Ta vaše Hafie toho ví nějak mnoho,” ušklíbl se Biegl.
“Inu,” mínil Gelnaj, “to víte, venkovské děti –”
“Tak dál: Hordubalová je těhotná – to dá rozum, že se Štěpánem, protože Hordubal Amerikán se vrátil teprve v červenci. Hordubalová ví, že to na ni praskne. Hordubal ji chce mít pro sebe –”
Gelnaj potřásl hlavou. “To asi ne, Biegl. On spával v chlévě a ona na půdě nebo v komoře. To vím od sousedky.”
“ – ale ona chodila za čeledínem dál.”
“To právě nevím,” řekl zamyšleně Gelnaj. “Hafie myslí, že ne. Jenže Polana bývala v posledních dnech kdesi pryč, za dědinou. Sousedka ji vídala odbíhat.”
“Člověče,” divil se Biegl, “vy toho víte jako stará dáma. Ale já si hledím udělat logický obraz.”
“Aha. A to si to, Karlíčku, nemůžete nechat pro sebe?”
“Ne, já si to chci nahlas srovnat v hlavě. Ten trulant Hordubal důvěřoval Štěpánovi tak, že mu zasnoubil maličkou Hafii. Poslouchejte, to je hotový středověk – zasnubovat dítě!”
Gelnaj krčil rameny.
“Ale pak nějak přišel na to, že mu gazdová zanáší, a Štěpána vyhodil z domu.”
Gelnaj nelibostí zafuněl. “A co mně to povídáte, Biegl. Nejdřív Štěpán odešel od Hordubalů a teprve pak ho gazda zasnoubil s Hafií. Zeptejte se tetek v dědině.”
“To se mně nerýmuje,” zmátl se Biegl. “Tak jak to vlastně, člověče, souvisí?”
“Nevím, Karlíčku, já nemám žádný – jak tomu říkáte? – logický obraz. To je rodinná záležitost a žádný jasný případ. Kdepak, ani nemůže být jasný. Vy nemáte rodinu, Biegl, to je to.”
“Ale vždyť je to, Gelnaji, jasné jako dvakrát dvě: Polana se chce zbavit gazdy; Štěpán – by se rád přiženil do dvorce. Ti dva si to smluví, a hotovo. Včera běžela Polana pro Štěpána –”
Gelnaj zavrtěl hlavou. “Zas vedle. Mně říkala Hafie, že včera ji sám gazda posílal, jdi, přiveď Štěpána, ať se vrátí. A co mně je po tom! Biegl, neměl nebožtík na krku pověšený pytlík s penězi?”
Biegl se zarazil. “Jaký pytlík? Neměl nic.”
“Tak vidíte,” děl Gelnaj. “A měl tam prý víc než sedm set dolarů. Hledejte ty dolary, Karlíčku.”
“Vy myslíte – loupežná vražda?”
“Nemyslím nic, ale peníze jsou pryč. Starý Manya je kdysi viděl u Hordubala. Manyové potřebují stavět novou stodolu –”
Biegl si tiše hvízdl. “A tak! Tedy pravý motiv by byly peníze!”
“Mohly by být,” kývá Gelnaj. “Obyčejně bývají. Nebo takhle msta, Biegl, – to máte taky motiv jaksepatří. Hordubal hodil Štěpána přes plot do kopřiv. Na to bývá, Karlíčku, v dědině křivák. Můžete si vybrat, který motiv se vám líbí.”
“Proč mi to povídáte?” kabonil se Biegl.
“Inu, abyste si udělal logický obraz,” povídá Gelnaj nevinně. “A třeba ho zabil Manya kvůli tomu hřebečkovi.”
“To je hloupost!”
“Právě. V rodině se vraždívá pro hloupost, milý Biegl.”
Biegl se rozmrzele odmlčel.
“Nezlobte se, Karlíčku,” broukal Gelnaj. “Já vám za to řeknu, čím byl Hordubal zabit. Košikářskou jehlou.”
“Jak to víte?”
“U Manyů se včera ztratila. Hledejte ji, Biegl.”
“Jak vypadá?”
“Nevím. Myslím, jako nějaké šídlo. Víc už nevím,” končil Gelnaj a pozorně si čistil dýmku. “Leda to, že u Manyů budou vyvážet hnojiště.”