Heinův passionál/Stará růže
Heinův passionál | ||
Tvrz urážek | Stará růže | Píseň písní |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Stará růže |
Autor: | Heinrich Heine |
Krátký popis: | Z Romancera (1851); básněno po roku 1843 na sestřenici Terezu |
Původní titulek: | Alte Rose |
Zdroj: | HEINE, Heinrich. Passionál. Praha: Svoboda, 1949. s. 40. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Otokar Fischer |
Licence překlad: | PD old 70 |
Růžným byla poupátkem,
když jsem v mladé zřel ji kráse;
a jak den se míjel s dnem,
rozpučela, rozvila se.
Já tu růži, růžičku,
utrhnout chtěl, ona zpychla;
jen jsem přičich trošičku,
pikantně mne trnem píchla.
Teď, kdy liják spral a zved’,
rozcupal ji na sto kusů —
teď je na mne jako med,
teď mi dává pac a pusu.
Teď to vrká, touží, lká,
Jindro vpředu, Jindro vzadu,
teď mne trn jen popíchá,
na její-li sáhnu bradu.
Bradavičky kráska má,
na nich štětinaté chmýří —
Do kláštera, lásko má,
anebo jdi ku bradýři!