Údaje o textu
Titulek: Hřbitovní kvítí 14
Autor: Jan Neruda
Zdroj: Literární doupě
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Když jsem zpívával co malé dítě
s matkou zbožnou Umučení Páně,
všechny muky srdce procítilo,
a v mé oko vstoupla slza maně.

Matka chválila své hodné dítě,
sama plačíc syna konejšila,
srdce usedavé k srdci tiskla,
slzí tok svou láskou utišila.

A když vzrostl jsem a spatřil muže
v člověčenstva slávě, v plné kráse,
když jsem pochopil to vykoupení, -
byl bych radostí pak zplakal zase.

Radostí že byl bych plakal, - mnohý
neměl za hodné mne dítě více, -
děje lidstva mne pak konejšily,
žetě marně mnohým rozžeh svíce.