Goetheho vybrané básně/Voditelky Mus

Goetheho vybrané básně Johann Wolfgang von Goethe
Pocit lidskosti	Voditelky Mus	Lídě

Údaje o textu
Titulek:	Voditelky Mus
Autor:	Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj:	[1], [2] a [3]
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Evangelista Nečas
Licence překlad:	PD old 70

V zimních nocích nekonečných
svolával jsem milé Musy:
dlouho bylo do svítání,
nechtělo se rozednívať.
Přineste mně v pravou chvíli
lampy zbožné osvětlení,
aby za Auroru, Phoeba
pilnost moji oživila.
Nechaly mne spáť a ležeť
přidušeně, nevesele.
Po každinkém pozdním ránu
míval jsem sen neprospěšný:

Hned jak jaro zavítalo,
promluvil jsem ku slavíkům:
Tlucte, milí slavíkové,
tlucte časně pod mým oknem,
zapuďte můj tvrdý spánek
poutající tělo mladé.
Ale tito láskyplní
pěvci pěli po noc celou
pod mým oknem sladké písně,
udržely smysly v bdění,
probudili něžné touhy,
v ňadrech nově dojímaných.
A tak noc mi uplynula,
Aurora mne nevzbudila,
ba, mne vzbudil až den bílý.

Konečně pak přišlo léto.
V nejrannějším zasvitnutí
rušila můj milý spánek
moucha záhy v letu čilá.
Neodbytně vracívá se,
i když polo procitnuvší
nevrle ji zapuzuje,
vábí sestry neodbytné,
nakonec pak z mojich víček
uniká můj milý spánek.
Já pak, hbitě skočiv s lože,
hledám Mus svých oblíbených
v stínu háje bukového,
kdež mne vlídně vítávají;
tomu hmyzu dotěrnému
děkuji chvil mnoho zlatých.
Proto buďte dolízalky
od básníka velebeny,
jak Mus pravé voditelky.