Goetheho vybrané básně/Páže a mlynářka

Údaje o textu
Titulek: Páže a mlynářka
Autor: Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj: [1], [2] a [3]
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Evangelista Nečas
Licence překlad: PD old 70

            Páže.
Kam tě vede stezka jasná,
mlynářečko krásná?
Jak se zoveš?

            Mlynářka.
Dorka.

            Páže.
Kam se bereš?
Hrábě v ruce máš!

            Mlynářka.
Spěchám na palouček náš
dole u pahorka.

            Páže.
Samotička, milá ženo?

            Mlynářka.
Čas je, sklidiť seno,
na to hrábě nesu;
až tu práci vykonám,
potom hrušek natrhám,
ostatní pak stresu.

            Páže.
Je tam stinné místečko?

            Mlynářka.
Dvě hned; v jednom hnízdečko
měli ptáci.

            Páže.
Po tvé práci
přijdu k tobě,
na lavičce usedneme sobě
tam, kde loubí před úpalem chrání -

            Mlynářka.
To by potom bylo povídání!

            Páže.
V objetí mém srdce tvoje vzplane!

            Mlynářka.
Ne tak, pane!
Komu by se zachtělo,
políbiť mne na čelo,
ten si špatně poradí.
Hnedle sám se prozradí,
obarví se na bělo.
Rovné k rovnému se hodí!
Tak je to i podle mého.
Já mám ráda mlynářského;
na tom se nic nepoškodí.