Fanfáry a kadence/Prolog

Fanfáry a kadence Jaroslav Vrchlický
	Prolog	Otevřená kniha

Údaje o textu
Titulek:	Prolog
Podtitulek:	(Dvojí rondó)
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	Ceska-poezie.cz
Vydáno:	Praha: Jan Otto 1906.
Licence:	PD old 70

Jak břeskné fanfáry, jež z rána vzruší vzduch,
jsou: Láska, Štěstí, Rozkoš, Umění!
Smrt, jež jest tiš, a Život, jenž jest vzruch,
a Touha vznést se výš a božské Nadšení. –
     To břeskné fanfáry!

A jiné jinak zní, jak tiché kadence,
když naposled se číš pod révou zrumění,
jak růže poslední, podaná milence,
bol z času odletu, strach z šedin v jeseni. –
     To tiché kadence!

Jsme živi obojím, ve stále užší kruh
jsme v řetěz dvojitý jich pevně sevřeni.
Fanfáry, kadence!… a milenka i druh
se tratí z obzoru v pomalém zamžení…

A chrysanthémy již i astry do věnce,
do kytic sbíráme… jsou v barev zladění,
jak slední pozdravy! – Co platny sentence?
Co platno snění tu i každé toužení?

Břeh mizí… Z druhého, kde asfodelů luh,
kde stíny kráčejí ve svorném sdružení,
zní věčna ohlasem ve unavený sluch
fanfáry, kadence u sladkém souznění,
     kadence, fanfáry,
     fanfáry, kadence!