Fanfáry a kadence/Krásný sen
Fanfáry a kadence Jaroslav Vrchlický | ||
Mám věřit? | Krásný sen | I. Josef |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Krásný sen |
Podtitulek: | – Památce E. K. Lišky. – |
Autor: | Jaroslav Vrchlický |
Zdroj: | Ceska-poezie.cz |
Vydáno: | Praha: Jan Otto 1906. |
Licence: | PD old 70 |
Související články ve Wikipedii: Emanuel Krescenc Liška |
I.
editovatKrásný sen! – To byl tvůj život celý.
Já směl patřit v mladosti tvé den,
když se dumy tvoje rozpučely
v krásný sen…
A to vše má býti Smrti plen,
čím se štětce tvoje rozepěly?
Plesu žití v sled jde smrti sten?
Ideály – tužby – zlaté včely,
illuse, tříšť větrem hnaných pěn –
jak že, vlny tmy tvůj uzavřely
krásný sen?
II.
editovatPřed lety jsme v mládí vyšli spolu,
tys mi záviděl verš prokletý,
na tvůj štětec žárliv já byl v bolu
před lety…
Úlohu tys převzal poety…
tvrdou co jsme žití prošli školu,
pero mé šlo dle tvé palety.
Květy dva na krásy jednom stvolu
s duší bacchanta i askety
snívali jsme u jednoho stolu
před lety…
III.
editovatV slunný jih má píseň k tobě létla,
štětec tvůj mi kynul v paprscích,
severní mha pero moje hnětla…
Ach, ten jih!
Pod perutí lásky něhou ztich’
a se ztavil ve kaskádách světla
cit, jenž chvěl se v dumách mých a tvých.
Kapraď citu zlatem činů zkvétla,
sever však v mou pampelišku dých,
sen tvůj Smrt ve zmaru vlny smetla. –
Ach, ten jih!
IV.
editovatVše v snu jest sen! – Ten Mojžíš přísný, z dýmu
jak vstával v mistra dumu, aby v plen
pad’ ideálu tvému nejvyššímu…
Vše v snu jest sen…
Ten Kristův kříž, nad kterým nakloněn
sbor Andělů lká k nebi večernímu,
zjev Astarty, Hagařin v poušti sten…
Ta touha Vdovce k světu měsíčnímu…
Ký mnohý sen, jenž zůstal nedosněn,
tvůj celý život jak má hříčka rýmů,
vše v snu jest sen!
V.
editovatVšak mluví díla! – Výkřiky jsou plesné,
v nich celá žití mohutnost se slila,
ven derou se z všednosti klece těsné,
však mluví díla!
Co na tom, že když nejvíc plála síla,
duch, postřelený orel v propast klesne?
Jen zornice když jednou světlo pila!
Co pak jsou Erebu tmy všecky děsné,
zář světla nezhasne, jež z práce zbyla,
Smrt pouze jednou slovo zmaru hlesne –
dál mluví díla…