Dni a noci/Svlačec

Dni a noci Jaroslav Vrchlický
Adagio (1)	Svlačec	Duše v zpěvu

Údaje o textu
Titulek:	Svlačec
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 18–19. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Jen z rána svlačec kalich otevírá,
pln rosných perel na zoru se směje,
v kraj okem děcka plným víry zírá
na divy, den jež z plné číše leje.

Tu zabzučí kol něho v slunci včela
jak padající medu krůpěj zlatá
a nežli píseň její dozvučela,
sem dítě etheru již, motýl, chvátá.

Ten na svých křídlech nese celou mladost
a s ní se stopí v ňadra jeho vonná,
v té chvíli květ ví, co je ples a radost,
svou vůni všecku vydychne a skoná.

A zavře zlíbán slunce prvním svitem
lem nedotknutý sněhové své řízy
a šťastný se svým tajemstvím a citem
žeň štěstí plnou v sebe vhroužen sklízí.

Jej poledne víc nestihne svou střelou,
jej vítr nerozvlá svým bouřným stonem,
sní s rosnou krůpějí svou zlatoskvělou
pod kalichů svých nedotknutým zvonem.

Vždy kolem když jdu, poledne co hárá,
o štěstí oněch duší musím sníti,
jež v prvním lásky vzplání, v květu jara,
v čas dovedly se v sebe uzavříti.