Deník zajatce v I. světové válce Josef Šrámek/Předmluva

Deník zajatce v I. světové válce Josef Šrámek
	Předmluva	V rakouské armádě

Údaje o textu
Titulek:	Předmluva
Autor:	Josef Šrámek, Tomáš Svoboda
Krátký popis:	Originální deník z let 1914-1917
Zdroj:	ručně psaný deník z pozůstalosti Josefa Šrámka, vydaný knižně 2011
ISBN:	1460941519
Licence:	CC BY-SA 3.0
Plný text knihy včetně překladu do angličtiny a němčiny a další informace jsou k dispozici na webu www.svobodat.com/sramek/

Můj dědeček Josef Šrámek se narodil 26.10.1892

Ve dvaadvaceti letech ho odvedli na frontu.

• ve věku, kdy většina z nás se zajímá o zábavu, případně o všeobjímající pochopení dějin a společnosti
• ve věku, kdy jednoroční vojenská služba v míru je považována jako příkoří
• ve věku, kdy každé snížení nezasloužené životní úrovně vnímáme jako sociální nespravedlnost

Vzápětí zažil hlad, zimu, smrt…

• lidi, ze kterých se v blízkosti nebezpečí a smrti stala zvířata. Z některých draví zabijáci, z jiných jateční dobytek
• situace, kdy o životě a smrti rozhodovala náhoda
• nemoc, která znamenala smrt protože nikdo nemocnému nepomohl.
• útěk do zajetí, jako jediné racionální východisko člověka, pošlapávající všechnu ideologii, které věřil.
• stovky dní, kdy pravděpodobnost, že se dožije něčeho lepšího se blížila nule.

Ve svých nejhorších dobách si psal deník. Téměř zázrakem ho zachránil i v situaci, kdy zajatci v karanténě byli svlečeni do naha a kromě vzpomínek jim nebylo necháno nic. Díky tomu se dnes s odstupem můžeme podílet na jeho zkušenosti.

I my máme své problémy, a někdy nemusí být malé. Tento deník nám pomůže si uvědomit, že mohou existovat i situace nesrovnatelně horší. Možná nás naučí i těšit se z toho, co máme.

Po válce se Josef Šrámek vrátil domů jako francouzský legionář.

Oženil se s Ludmilou „Anči“ Novákovou (která je v tomto deníku zmiňována) a měli spolu 2 děti, Josefa a Jarmilu.

Zemřel 3. 2.1984.

Tomáš Svoboda
2011

Tady jsem s dědečkem na vánoce 1962.

Poznámka:

Tento text obsahuje výroky, které lze chápat jako hanobení rasy, národa nebo náboženství. Je mou povinností upozornit, že tyto výroky, zachované v zájmu historické autentičnosti

• nevyjadřují názor žádné žijící osoby,
• nevztahují se k žádné žijící osobě ani skupině
• netýkají se současných událostí.