Dekameron — Den pátý Giovanni Boccaccio | ||
Úvod | Povídka prvá |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Úvod |
Autor: | Giovanni Boccaccio |
Původní titulek: | Introduzione |
Zdroj: | BOCCACCIO, Giovanni. Dekameron. Díl druhý. Praha : Alois Hynek, 1897. s. 108–109. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jan J. Benešovský-Veselý |
Licence překlad: | PD old 70 |
Kde za vlády Fiammettiny vypravuje se o tom, kterak každý milenec po všelikých trampotách a nehodách šťastně dosáhl svého cíle.
Již bylo na východě jasno a paprsky vyšedšího slunce po celé zeměkouli rozlily den, když Fiammetta probuzena sladkým zpěvem ptáků, kteří vesele opěvovali první hodinu denní ve křoví, povstala a dala zavolati svoje družky i tři mladíky. Pak volným krokem vyšla do polí a po rozsáhlé pláni s bujnou travou, dokud slunce výše nevystoupilo, hovoříc se svou družinou o tom a onom, procházela se.
Když pak cítila, že paprsky slunce stávají se palčivější, obrátila kroky ke svým pokojům. A přišedše tam znamenitými víny a pečivem zotavovali se z nepatrné únavy a procházejíce se sadem bavili se až do hodiny oběda. Když byl čas k obědu a všechno bylo pečlivým správcem připraveno, zapěli ještě několik písní a vesele na povel královnin usedli k jídlu. A když to skončeno v pořádku a vesele, nezapomenuto na obvyklé tance a tak při hudbě a při zpěvu provedeno několik tanců. Pak propustila královna všechny, až by minula hodina spánku. Někteří šli spat, jiní k vůli své zábavě zůstali v zahradě.
Avšak všichni, když minula hodina devátá od východu slunce, na rozkaz královny sešli se, jak měli v obyčeji, poblíže vodní nádržky. A královna zaujavši svoje místo pohledla na Panfila, s úsměvem uloživši mu, aby učinil počátek povídkám se šťastným koncem.
On ochotně tomu vyhověl a promluvil takto.