Dějiny práva na území republiky československé/§ 6. Povšechný ráz

Vlivem práva knížecího tvoří se jednotné právo zemské a partikularism práv kmenových jest tu celkem již překonán. Avšak toto právo zemské jednotné pro všechny obyvatele státu se udržeti nemůže. Tvoří se řada práv zvláštních (partikulárních) jednak platících pro určité třídy obyvatelstva, jednak upravujících určité obory práva. Tato práva zvláštní vytlačují pak právo zemské z jeho původní působnosti, takže konečně právo zemské platí jen pro osoby resp. třídy obyvatelstva, jež z tohoto práva vyňaty nejsou a vedle toho podpůrně neboli suhsidiárně tam, kde práva zvláštní ničeho o dotčeném předmětu neobsahují.

Po ustavení práv zvláštních platí právo zemské vedle své obecní podpůrné platnosti jen pro držitele svobodných statků a stává se osobním právem vyšších stavů. V Čechách a na Moravě, čítajíc v to i Opavsko a Krnovsko, jest to právo české a zůstává i v dalším svém vývoji právem po výtce českým, v obojích Lužicích a ve Slezsku, kteréžto země náležejí do oblasti práva německého, jest to právo saské.

Podle své povahy jest právo zemské s počátku jen právem obyčejovým a po drahnou dobu tuto povahu podržuje. Právo to se doplňuje a vyvíjí v prvé řadě nálezy soudů zemských; důsledkem toho, že zemské soudy jsou obsazeny soudci-kmety, tudíž živlem laickým, nezanáší se do zemských soudů právo cizí (římské) a právo zemské zachovává celkem národní ráz. Později, když se vydávají zemská zřízení, silně se uplatňuje právo psané (soudcové zemští jsou povinni souditi podle zemského zřízení), takže právo psané začíná tu již převládati nad právem nepsaným, obyčejovým.

Právní prameny právnické, které tvoří právo, nemají v této době svůj zdroj již jen v moci královské, nýbrž ve značné míře spolupůsobí také stavové. Vliv stavovský se začíná tu již vyrovnávati vlivu královskému, ba někdy (v době jagailovské) jej i vyvažuje.

Na základě toho, co výše bylo řečeno, můžeme tedy toto období charakterisovati jako dobu rozvoje práv zvláštních a právních pramenů rázu stavovského.

Historické prameny ustupují zde proti pramenům právnickým již valně do pozadí.