Dějiny Těšínska/Země a lid
| Dějiny Těšínska František Sláma | ||
| Předmluva | Země a lid | Vznik a jméno Slezska |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Země a lid |
| Autor: | František Sláma |
| Zdroj: | SLÁMA, František, Dějiny Těšínska Online na Internet Archive |
| Vydáno: | Praha, Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1889. s. 6 – 8. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související kniha: Vlastenecké putování po Slezsku (NKP Kramerius) | |
 Související články ve Wikipedii:Těšínsko, Valašsko, Lašsko |
|
Knížectví těšínské rozkládá se na prostoře 39 čtver. mil a hraničí na sever se Slezskem pruským, na západ s Moravou, na jih s Uhry a na východ s Haličí.
V samém středu této země leží město Těšín na řece Olze, druhdy sídlo samostatných knížat z polského rodu Piastova, kteří dali zemi svou v ochranu králův českých a v příslušnost koruny české. Těšín čítá na 13 tisíc obyvatelů převážně polských a je sídlem řiditelstva lenního statku koruny české, krajského soudu a jiných úřadů, světícího biskupa katolického a superintendenta protestantského.
Jiná značnější města na Těšínsku jsou: Bílsko s 13060 obyvateli u samých hranic haličských. Frýdek město české na Ostravici s 5912 obyvateli a Polská Ostrava, městys český s 9410 obyvateli a mnohými rozsáhlými doly uhelnými. Obě tato místa leží u samých hranic moravských. Jablonkov na Olze s 3371 obyvateli polskými poblíže hranic uherských, Skočov na řece Visle s 3200 obyv. polskými, rodiště blahoslaveného Jana Sarkandra.
Hory na Těšínsku nazývají se Beskydy, výběžky to Karpát. Nejvyšší hory jsou: Lysá Hora 1325 m, Velký Polom 1067 m, Javorový 1032 m, Girová 839 m, Kozubová 976 m, Velký Stožek 975 m, Velká Čantorija 995 m, Magura 1067 m, Klimčok 1119 m.
Z řek jmenujeme tři hlavní: Vislu, Olzu a Ostravici. Visla vzniká u hranic haličských z hor Baráně a Magurky a žene se do moře baltického. Olza prýští se na hranicích uherských blíže hory Ochoditá, a vtéká nad Bohumínem do Odry. Ostravice vzniká z potůčků Bílé a Černé Ostravice, dělí tokem svým Těšínsko od Moravy a vtéká u Hrušova do Odry.
Obyvatelstva má Těšínsko výše čtvrt milionu duší, které hlásí se dnes k národnostem těmto:
| k české | k polské | k něm. | |
|---|---|---|---|
| v městě Frýdku | 4665 | 108 | 1053 |
| v okresu frýdeckém | 36209 | 384 | 632 |
| „ bohumínském | 15656 | 12360 | 3043 |
| „ fryštackém | 7179 | 24643 | 2199 |
| „ těšínském | 7536 | 34551 | 7869 |
| „ skočovském | 178 | 28108 | 1607 |
| v městě Bílsku | 182 | 1494 | 10778 |
| v okresu bílském | 52 | 14544 | 8670 |
| „ jablonkovském | 93 | 24371 | 538 |
| „ struměňském | 38 | 13161 | 476 |
| Úhrnem | 71788 | 153724 | 28865 |
Jest tedy na Těšínsku Čechů 71788, kdežto v Opavsku pouze 54228.
Obyvatelstvo na Těšínsku zachovalo staré kroje, mravy a obyčeje. V té příčině odkazujeme ku spisu „Vlastenecké putování po Slezsku“, jež vyšlo nákladem Jana Otty v Praze. Zde jen krátce uvádíme, že obyvatelé pohorští Goralé různí se v krojích a nářečí od zámožnějších obyvatelů v krajinách pahorkovitých, tak zvaných Valachů, jichž ženy nosí malebný kroj a od obyvatelů nížin k pruské hranici tak zvaných Lachů.