Cesta do Itálie/Vánoce
Cesta do Itálie Matěj Milota Zdirad Polák | ||
Národní oděv | Vánoce | Portici, Favorita a Herculanum |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Cesta do Itálie |
Podtitulek: | Vánoce |
Autor: | Matěj Milota Zdirad Polák |
Zdroj: | http://texty.citanka.cz/ Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1820 - 1822 |
Licence: | PD old 70 |
Uvedený způsob k velkým slavnostem ujmou zábyvek a vyražení se připravovati v Neápoli se vší šetrností se zachovává. Žádný radostný zázvuk znamenati není; brány heren jsou zavřeny, v domích je ticho, ba ani tamborína při celém klepotu kastanětků u tarontely nezadrnčí. Vánoce se blížejí a města beztoho již veselý výhled ještě líbezněji vyvýšují. Barevní stanové v lidnatých ulicích se vynášejí nad vonnými stohy ovocnými. – Šperk mnohobarevný štěpnic, vysoce vážené dary vinohradné tu ve šťávných hroznech, onde v hrozinách sladkých, na špičkách sušené fíky (čili smokvy), ořechy vlaské a lískových koše, zlatožlutých citronů pravidelné řady, ve způsobných košících brunátné mišpule, syrových kaštanů sudy a pečených na kotlích množství, hromady tykví, pomeranče k ochlazení, mandle suchošlupné, a to všecko, zkrášlené zlatolesklým neb postříbřeným papírem, ke koupi zůve. Mezi sestavenými opálkami a po rohách boudami jsou otoče zeleničné (pušpanové) neb rozmarýnové pruty pozlátkem ověšené, k pozdvižení celosti.
Večer krámy osvěcuje, jasný nesčíslných svítelnic blesk obveseluje cesty; sýrové oltáře, salámové sochy, strašné pyramidy ze slanin, tam marcipánová bouda, onde cukrový svět oslavují ovocný trh. Obrazy Madony zaskvívají se v světle, nábožně snímá bottega čepičku z hlavy, okožený zamponajo (dudák) před okny chechtá pastýřské písně, když dudati počne. Z pavlačí bouchají prskáče a z nadstřeší moždíře hřmějí. Cizozemec diví se, kterak možné bylo takové nevypsané množství pokrmů dohromady snésti, takže by dvakráte sto tisíc mužů silné vojsko beze vší přípravy na několik dní tím zaopatřeno býti mohlo.
Dudáci z Kalábrie a Abruzzo na čtyry neděle před vánocemi do hlavního města přicházejí, bloudí po všech ulicích, všude, kde obraz Marie Panny naleznou, až vlasy vstávají, pískají, bez dovolení do otevřených světnic vcházejí, a jakmíle svou srdce prorážející píseň počnou, hned se u Madony lampy rozsvěcují a všecko na kolena padá.