Cesta do Itálie/Montefiascone, Viterbo

Cesta do Itálie Matěj Milota Zdirad Polák
Radicofani, Acquapendente	Montefiascone, Viterbo	Monterosi

Údaje o textu
Titulek:	Cesta do Itálie
Podtitulek:	Montefiascone, Viterbo
Autor:	Matěj Milota Zdirad Polák
Zdroj:	http://texty.citanka.cz/ Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1820 - 1822
Licence:	PD old 70

Ačkoli ještě stále pahrbkové a vrchové jeden po druhém následují, přece cesta vždy větší příjemnosti nabývá a obilné půdy, sem tam vinice celost poněkud pozdvihují. Městečko Montefiascone sedí, od starých bašt obležené, na vysokém vrchu, pod kterým cesta vede. Večerem, neznámý, a do mnohého podobného hnízda lézti zvyklý, se vším, co jsem s sebou vedl, na horu jsem se potně dobýval. Přijda do první ulice, dále jsem nemohl a mnoho lidu se okolo mne shromáždilo, kteří tak na mne se dívali, jako by kdovíjakýs div byl se stal. I na to byv pozorliv učiněn, ptal jsem se, proč se tak sbíhají a čeho by na mně viděli. I pravil jakýsi starec: „Pane, jsem tady již šedesáte let živ, a nikdý jsem vozu v našem městečku neviděl.“ Radil mi, abych se obrátil, poněvadž nemožné jest tady jeti pro příkrost ulic a hladkost dlážení, kudy sotva mezkové, kteří vše na hřbetích sem vynesou, choditi mohou. Přesvědčiv se o tom, s velikou nepříjemností dolů jsem se s nevyřízenou hrnouti musil. Zde se taknazvané víno Est rodí a pijánům lahůdkou bývá.

Viterbo jest patrné město, které 10 000 obyvatelů zavírá a mnohý pěkný dům a kostel obsahuje; zvlášť dlážení zdejší, které ze samých velikých lávných čtverrohů pozůstává, jest příhodné. – Z velikého počtu kněžstva, který i v nejmenší vesnici cizím do očí padá, každý poznává, že v církevních zemích se putuje.