Briand-Kelloggův pakt

info Údaje o textu
Titulek:	Briand–Kelloggův pakt
Podtitulek:	126/1929 Sb.z. a n.
Zdroj:	portal.gov.cz
Licence:	PD CZ
Hlavní článek v české Wikipedii

Preambule

President Německé říše, president Spojených Států Severoamerických, Jeho Veličenstvo král belgický, president republiky Francouzské, Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a Britských Dominií Zámořských, císař indický, Jeho Veličenstvo král italský, Jeho Veličenstvo císař japonský, president republiky Polské, president republiky Československé,

jsouce si hluboce vědomi své vážné povinnosti podporovati dobro lidstva;

přesvědčeni, že přišel čas, kdy má býti prohlášeno upřímné zřeknutí se války jakožto prostředku národní politiky k tomu konci, aby mohly na vždy trvati mírumilovné a přátelské vztahy nyní jsoucí mezi jejich národy;

nabyvše přesvědčení, že všechny změny v jejich vzájemných vztazích mají býti prováděny jen pokojnými prostředky a býti výsledkem mírumilovného a řádného řízení, a že každá smluvní moc, která v budoucnosti bude usilovati o uplatnění svých národních zájmů válkou, má býti zbavena výhod této smlouvy;

v naději, že všechny ostatní národy světa, byvše povzbuzeny jejich příkladem, spojí se v této lidské snaze přistoupením k této smlouvě, jakmile nabude platnosti, a učiní své národy účastny její blahodárných ustanovení, spojujíce takto civilisované národy světa ve společném zřeknutí se války jakožto prostředku jejich národní politiky;

rozhodli se uzavříti smlouvu a k tomu účelu ustanovili svými plnomocníky:

• President Německé říše: pana Dra Gustava Stresemanna, ministra zahraničních věcí;
• President Spojených Států Severoamerických: ctihodného Franka B. Kellogga, státního sekretáře;
• Jeho Veličenstvo král belgický: pana Paula Hymanse, ministra zahraničních věcí, ministra státu;
• President republiky Francouzské: pana Aristide Briand-a, ministra zahraničních věcí;
• Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a Britských Dominií Zámořských, císař indický: za Velkou Britanii a severní Irsko a všechny části Britské říše, které nejsou samostatnými členy Společnosti národů: velectihodného Lorad Cushendun-a, kancléře vévodství Lancasterského, státního sekretáře zahraničních záležitostí par interim;
  • za Kanadskou Dominii: velectihodného William Lyon Mackenzie King-a, ministerského předsedu a ministra zahraničních věcí;
  • za Commonwealth Australský: ctihodného Alexandra John McLachlan-a, člena výkonné federální rady;
  • za Dominii Novozélandskou: ctihodného Sira Christopher James Parr-a, vysokého komisaře pro Nový Zéland ve Velké Britanii;
  • za Jihoafrickou Unii: ctihodného Jacobus Stephanus Smita, vysokého komisaře pro Jihoafrickou Unii ve Velké Britanii;
  • za Irský Svobodný Stát: pana William-a Thomas Cosgrave, presidenta výkonné rady;
  • za Indii: velectihodného Lorada Cushendun-a, kancléře vévodství Lancasterského, státního sekretáře zahraničních záležitostí par interim;
• Jeho Veličenstvo král italský: hraběte Gaetano Manzoni, svého velvyslance a zplnomocněného ministra v Paříži;
• Jeho Veličenstvo císař japonský: hraběte Uchida, tajného radu;
• President republiky Polské: pana A. Zaleski-ho, ministra zahraničních věcí;
• President republiky Československé: pana Dra Edvarda Beneše, v. r. ministra zahraničních věcí;

kteří sdělivše si své plné moci, které byly shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Článek 1

Vysoké smluvní strany slavnostně prohlašují jménem svých národů, že odsuzují válku jako prostředek k vyřešení mezinárodních neshod a zříkají se jí jako prostředku národní politiky ve svých vzájemných vztazích.

Článek 2

Vysoké smluvní strany se shodují, že urovnání neb vyřešení všech neshod a sporů, ať by byly jakékoliv povahy nebo původu, k nimž by mohlo dojíti mezi nimi, nemá se nikdy jinak díti než pokojnými prostředky.

Článek 3

Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami, jmenovanými v úvodu v souhlase s jejich příslušnými ústavními předpisy a nabude působnosti mezi nimi ihned, jakmile všechny jejich jednotlivé ratifikační listiny budou uloženy ve Washingtonu.

Tato smlouva zůstane, až nabude platnosti, jak stanoveno v předcházejícím odstavci, otevřena tak dlouho, dokud bude třeba k přístupu všech ostatních mocností světa. Každá listina, dosvědčující přistoupení některé z mocností, bude uložena ve Washingtonu a smlouva nabude platnosti ihned po uložení mezi mocností takto přistupující a ostatními smluvními mocnostmi.

Bude povinností vlády Spojených Států dodati každé vládě jmenované v úvodu a každé vládě dodatečně přistupující k této smlouvě, ověřený opis smlouvy a každé ratifikační listiny aneb listiny o přístupu. Bude také povinností vlády Spojených Států telegraficky vyrozuměti tyto vlády ihned po uložení každé listiny o ratifikaci nebo o přístupu.

Na svědomí čehož příslušní plnomocníci podepsali tuto smlouvu v jazyku francouzském a anglickém za stejné platnosti obou textů a připojili k ní své pečeti.

Dáno v Paříži, dne 27. srpna roku tisícího devítistého dvacátého osmého.