Bodláčí z Parnassu/Přítěž

Bodláčí z Parnassu Jaroslav Vrchlický
Promenádní koncert	Přítěž	Olivy na severu

Údaje o textu
Titulek:	Přítěž
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Bodláčí z Parnassu. Praha: J. Otto, 1900. s. 31–32. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Když zuří bouře, mořem beze hrází
se koráb chví jak třtina v spáru vln,
co zbytečné, rád lodník v hloubku hází,
        jen o svůj život strachu pln.

Když větroplavec chce se vznésti rázem,
kdy utkvěl jak bod malý ve výši,
svou přítěž písku vrhá klidně na zem
        a vesel výš hned pospíší.

Oč lepší los tvůj? V zoufání a bolu
kde přítěž tvá? Hleď v bezdno bez hrůzy,
sny o slávě a štěstí hoď jen dolů
        a za illusí illusi!

Jen ke kormidlu balonu či lodě
hleď upřeně a hledej nových cest,
jen svědomí tvé když je s tebou v shodě —
        Vše ostatní jen přítěž jest.

Jak zlatý písek tak to v slunci blýská.
Snad slzí tvých to sled jest? V prohlubeň
ať ztrácí se to! Meta tvá jest blízká,
        buď hvězdná tobě kyne žeň,

Neb na dně moře tuhý sen a dlouhý.
Spěš proto dále bez všech otěží,
je špatný plavec, jenž pln choré touhy
        by skočil za svou přítěží. —

To všecko pěkně zní, a věřím v žale
že síla mravní z toho veliká; —
co platno však, tou přítěží když stále
        krev z tvého srdce uniká?