Bodláčí z Parnassu/Letem českým světem

Bodláčí z Parnassu Jaroslav Vrchlický
Píseň cestaře	Letem českým světem	Rodnému jazyku

Údaje o textu
Titulek:	Letem českým světem
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Bodláčí z Parnassu. Praha: J. Otto, 1900. s. 71–73. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Dnes v době páry, elektřiny
to věru malý zázrak jest,
nad luhy vlasti i v háj stinný,
v ruch měst, klid vsí se dáti nést;
však doma obraznosti křídlem
vše proběhnout a proletět,
a pérem, tužkou, štětcem, rydlem
provázen, poznat vlastní svět,
v tom nový půvab svěží stále,
co mžik tam, tady trvá dále —
        Nuž leťme v před!

Ó vlasti krásy nevýslovné,
ať jevíte se kdekoliv,
ať v pyšném hradu, v chatce skrovné,
jste českým srdcím nový div!
Ó spějte rychlým letem kolem
před zrakem, který touhou vzplál,
tu hvozdů šerem a tam polem,
tu žírnou plání, tesy skal,
ta píseň, jež z vás zvoní sladká,
vždy stará vlast je, drahá matka —
        Nuž dál a dál!

Od strmé skály Vyšehradu,
kde Vltavina duma lká,
až ku Šumavských splavů spádu,
kde poslední sní rusálka,
od černé věže Karlotýna
v skal kruh, kde Krakonošův sad,
od hradu, rudý pohár vína
kde s Karlem pije každý rád,
až k srázům Macechy, až v sluje,
kde příroda svá kouzla snuje,
        div napořád!

Ó hradů přísné rozvaliny,
jež obletuje otcův duch,
ó hvozdy s přítulnými stíny,
ó chrámy, plné bájných tuch,
ó města, v kterých obchod s prací
nového věku hlásá zvěst,
ó chaty, kam se píseň ztrácí
na pohádky klín plný hvězd,
ó samoty, ó háje, zřídla,
jak rostou české duši křídla —
        Vše naše jest!

A žehnání jen chvěje rtoma:
Zdar s Tebou, vlasti milená!
kam pohlédneš, „Jsme doma, doma!“
ti přizvukuje ozvěna.
Ó sladká pouti jako v báji,
tluk srdce chví se, zrosen hled,
v tom širém, žírném českém kraji
jest jediný náš celý svět!
A jaká rozkoš, znáti sebe!
Jak skřivan vznést se v české nebe —
        Nuž leťme vpřed!