Bodláčí z Parnassu/Krumlovská legenda

Bodláčí z Parnassu Jaroslav Vrchlický
Českému jihu	Krumlovská legenda	Idylla z Kunětické Hory

Údaje o textu
Titulek:	Krumlovská legenda
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Bodláčí z Parnassu. Praha: J. Otto, 1900. s. 105. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

V chodbách Krumlovského hradu z večera i za svítání
bloudívá dle báje lidu stenající Bílá paní.

Nešťastná v svém žití Perchta, chudých štít a sirých máti,
nemá klidu ani v hrobě, musí bloudit, naříkati.

Kdykoliv zlá stihne rána vladařský rod, z nenadání
v opuštěných, prázdných síních objeví se Bílá paní.

Zapírejte to, jak chcete, její bílý zjev se míhá
stále hradem, ne rod panský, vlast když krutá rána stíhá.

A že ran těch beze počtu a že ran těch bez přestání,
musí stále s pláčem bloudit pustým hradem Bílá paní.

Musí bloudit, bude bloudit, bude zítra lkát jak dneska,
dokud tebe nevrátí nám, ztracená ty šlechto česká!

Dobrým duchem tvého rodu, velkým v lásce, v horování,
stínem bývalé tvé síly jesti ona Bílá paní.

Zapírejte to, jak chcete, vnuk se zase k matce vrátí,
bude se zas otců hlahol v pustých síních rozléhati.

Do té doby nesmířená, živá výtka v bídném lkání,
vašimi dál bude hrady putovati Bílá paní.